Alkoholik

Když alkoholik pije, podceňuje se, nemá se rád!, má výčitky svědomí....když je střízlivý, naučí se mít rád sám sebe, najde důstojnost a vybírá si společnost, kde je mu fajn.A to jistě ne s opilcema.Někdy zajdu u nás do hospody, v duchu se směji, jak je to stejné, směšné, vím dopředu, kdo se začne hádat, i o čem, kdo řeší okolí, kdo usne na stole, -je to hrozné přežívání, žádný život.

No jo.Pánové dělají pokusy jak závislost ošidit a neví,že nejvíce šidí a lžou sami sobě.Mají strach,že by bez pití byli za blby a nepřiznávají si,že z chlastu budou doopravdy blby.No tak hodně štěstí!

Poslední, co chci, je vytvářet tady nějaký flame.. já ale prostě věřím, že to - u slabších případů - jde i jinak, než tou nejradikálnější cestou. Naopak, takto agresivním komentářem asi těžko pomůžete někomu, kdo se tu jen snaží najít svou míru a pochopení od těch, kteří jsou na tom třeba podobně, ne?

Úvodní příspěvek tohoto vlákna je o tom, že se autor necítí být šťastným. Jen jsem chtěl konstruktivně přidat svou zkušenost, neb jsem sám prošel několikaletými obdobími enormního pití, pak totální abstinence a ve finále i obdobím střídmosti (konzumace v rámci doporučených mezí) - moje zkušenost ukázala, že třetí možnost je z hlediska "pocitu spokojenosti" nejlepší, ale samozřejmě taky nejnáročnější na udržení.

Pochopitelně, je to dost individuální, protože to závisí na síle vůle, kterou má nastavenou každý jinak.
Znám nespočet lidí, kteří "za mlada" nezřízeně chlastali, ale postupem věku přichází logická změna životního stylu (partnerka, bydlení, rodina, kariérní postup) a u mnohých se nějakým způsobem přirozeně omezí i "vztah" k pití a teď jsou v pohodě, protože si jednou týdně zajdou na tři čtyři piva a nemají problém.

Jo,jestli se mám trápit nad tím,že mám dietu?Tak se na to vybodnu a sním všechno.Nicméně se slinivkovou kolikou musím počítat.Proč bych vůbec měla chtít pít?Když to musím zuby nehty držet na uzdě?Pro mne je výhodnější nepít.Nejen ,že pitím nezvládám sama sebe ale nezvládám ani běžný život.Nadělám zbytečně malérů a život zkomplikuju nejen sobě,ale i svým nejbližším!Kdybych řekla,že to tak není?tak lžu sobě a všem,stejně jako dokážu lhát a obelhávat,když piju-a za to mi chlast nestojí,abych se za sebe musela stydět a bála se druhému podívat do očí!