Alkoholik

Podle mě je důležité se propít na to svoje dno. No a pak záleží na tom, zda má člověk motivaci a sílu se od toho dna odrazit. Já jsem přesvědčenej, že já na tom svém dnu byl. Tím relativně krátkým pobytem na dně jsem si dokázal chlast tak znechutit, že ještě teď se mi při představě, že bych do sebe měl hodit nějakou tu flašku zvedá kufr.

Zítra to bude dva měsíce, kdy jsem se naposledy na to dno podíval. Prochlastal jsem tam zas čtyři dni. Pak přestal a od tý doby jsem čistej. Možná to zní jako báchorka, ale já tentokrát cítím, co jsem nikdy v životě necítil. Cítím totiž, že opravdu nechci. Dokonce se chlastu bojím. Ano, vyloženě se bojím. Protože vím, kde jsem byl, co jsem cítil, nebo necítil. Hodně jsem toho o alkoholismu přečetl. Ale ono číst teorii a prožít si to, je něco jinýho. Dneska už chápu, proč je tak důležitý, aby alkoholik chtěl sám přestat chlastat. Když nechce, nepomůže nikdo a nic. Já taky nechtěl pít, ale pil. Furt jsem nechtěl, furt říkal, že už nebudu a že nechci. Ale až na dně jsem přišel na to, že už je toho moc, že ultimátně nehci, protože už vážně dál nemůžu. Teprv pak jsem pochopil, že chci přestat chlastat kvůli sobě. Vím, že jsem byl jen kousíček od definitivního konce. Najednou jsem jsem strašně začal chtít žít - a žít bez chlastu.Najednou jsem dostal spoustu síly a chuť to dokázat. No a zatím se daří.

Jinak si myslím, že když člověk chlastá a chlastá fakt Champions league, tak přestat je to nejtěžší. Já se nikdy nebál přestat, ale věděl jsem, že když přestanu, že přijdou halucinace, deprese, slabost. Několik dní bez spánku. Nekonečnej tok negativních myšlenek atd... Toho jsem se bál. Proto jsem se bál přestat.

Ano. Máme výhodu, že narozdíl od lidí, kteří mají např. raka nám opravudu stačí přestat jenom pít. Ale co tomu musí předcházet to je strašný. Čtu každý den nové příspěvky na tomto fóru. Nemám sílu každý den odpovídat. Ale je mi opravdu líto lidí, kteří se tu obrací o rady jak pomoct bližnímu. Ti lidé jsou zničení chováním svého blízkého a stejně se snaží pomoct. Chudáci nevědí, že pomoct si musí chtít hlavně sám chlastající. Bez jeho vůle je každá pomoc marná. A ten pocit chtění si myslím, že nepříjde bez toho pádu do těch nejhlubších sraček a až na úplné dno toho a ani tam si v zaujetí své náruživosti v kopání svého hrobu postižený nemusí uvědomit že vede cesta nahoru. Když dotyčný pochopí, tak se zas musí sračkama nahoru, ale i ty jdou překonat a pak už to horší bejt nemůže. Bez chlastu už to může být jenom lepší.

Mě pomohla osobní zkušenost, sběr informací, které jsem čerpal a hlavně zkušenosti zmíněné zde na foru. Ono toho je popsáno strašně moc, ale my alkoholici víme co to obnáší. To žádný člověk, který se namete párkrát do roka jako pes nemůže v životě pochopit...
Myslím, že dobrý způsob pomoci je dát alkoholikovi přístup k tomuto foru. Jak to tak čtu, tak ne jen já tu čerpám sílu. A utvrzuji si odpor k chlastu když s lítostí čtu příběhy lidí, kteří se snaží pomáhat svým matkám, tátům, bráchům atd...

Jinak u mě vše Ok. Příští týden to bude dva měsíce co jsem čistej. Jde to samo. Na chlast nemám ani pomyšlení. Vůbec kromě jednoho případu si na něj ani nevzpomenu. Nemám, žádný antabus, žádného psychologa. Nikomu jsem neřekl, že jsem přestal pít. Prostě nepiju a ono to všechno jde tak nějak samo. A hlavně to žití je takové jednodušší. Neříkám, že úplně bez problémů, ale vím, že vše jde překonat. Těším se ze života s rodinou, a těším se na jaro na včelky.

Sílu všem...

POZNAT DNO "A co když se propadliště, ještě dál propadá?" To je zrádné - kolikrát jsem si totiž říkal, jak tohle bylo strašný, teď jsem křísnul o dno. Nebudu popisovat ty šílené stavy, ty průšvihy, kdo pije, ten je zná. Dokázal jsem se z toho zatím vždy vyhrabat, zaseknout se a nepít. Týden i měsíc a dva a déle. A pak mi to zas začalo v mozku říkat, že vlastně co, že to je kvartál a že to neni tak zlý ... myslím, že po nějaké době bez chlastu - psal tady o tom Petr i JA - nastupuje ta eforie, pocit, že to zvládnu a tak dál. A to považuju za velký nebezpečí. Alkohol je zrádnej, strašně lstivej, vlastně se ho také bojím, jak píše Včelař.
Kdysi na AA jeden chlapík říkal, že alkohol považuje vlastně za bytost - démona.
A říkal - Když nechám alkohol na pokoji, nechá on mě!
Připadalo mi to trochu přitažené, až teď to chápu.

Každému přeju ať to zvládne sám - snad to jde!
Ale já to úplně sám nezvládnu, už si nevěřím. Proto jsem si zavedl řád - antabus dvakrát týdně.
Zatím to jde.
Musí to tak jít.
Zdravím S.

Teď jsem v televizi zaznamenal reklamu na pivo - nějakej ... si tam naléval svůj braníček. Musím říct, že se mi taky udělalo docela špatně. Ani ne tak z představy piva, tak daleko jsem se vůbec nedostal, jen z tý reklamy jako takový. A hned jsem se za to pochválil, kdyby to chtělo vydržet, bude fajn...

Obklopeni akoholem. No, pamatuju, jak jsem se pevně rozhodnul asi před deseti lety, že prostě je to moje pití už divný a že si dám pauzu aspoň měsíc!
Druhý den jsem byl u známých, desetiletý synek tam měl rozečteného Vinetoua. Tak jsem se na tu svou dávnou dětskou knížku koukl a vida, Old Shaterhand s Vinetouem si dávali pravé PLZEŇSKÉ v New Orleans. Tak jsem si po cestě domů řekl, že si teda na jejich počest můžu jedno dát a dopadlo to jako obvykle - děsným flámem. Anebo film DOBŘÍ HOLUBI SE VRACEJÍ. Nejvíc mě bavila ta scéna, jak si Menšík s Brodským u klavíru toho prvního panáka stejně daj! Fascinující!
Ano, to je tak, když závislost čte knihy, kouká na filmy, sleduje reklamy ... fujtajbl.
No, pomaličku si du rozpustit ten antabus.
Zdar všem.
s.

Na reklamy, scénky z filmů apod. se vybodněte, já zas večer viděl reklamu na starou mysliveckou a hned v mozku- jo ta by bodla mňam a odpověď na to- hej si bázen, víš jak by to zase dopadlo, jo a tak skoro pořád, dobrá zpráva je, že se to časem ztupí, jen ne často selhávat, pak ten zavrtaný červ se těžejc od toho tahá ven... Jestli chce člověk dál do toho nepadat, musí dojít ke změnám v myšlení, jinak to nejde, tak se pořád brání alkoholu, trne okolo těch regálů, třeba vydrží dlouho, ale je třeba si to v hlavě řešit- srovnat, postoj k alkoholu, životu a nakopla mně terapeutka a pak celá životní situace. Psali jste všechno, čtěte si to znova.

Sílu a jistotu lidi, pěknou neděli, jaro se blíží

Politika sem nepatři, politikou nežiju, ale když se tu bavíme o reklamách a všudypřítomném alkoholu v Čechách, musím říct, že moje rozhodnutí seknout s tím, uspíšila vrávorající postava pana prezidenta. Hrůza, kam se posunul a jak se propil. A jak ve školách studentům vykládá o dobrodiní vínečka a slivovice a upozorňuje, že kdo nepije dopadne, jako Hitler.
Alkohumor.
Tohle ne.
Vlastně mi pomohl ... a té mladé generaci asi taky.
"Kdo nemyslí pije, kdo pije nemyslí."
To zas říkal abstinent Masaryk.
No, nic, krásný nedělní střízlivý večer.
S.

Tak dneska je to 4. měsíce a deset dní a včera to na mě doléhalo jako nikdy. Byla jsem na jedné tancovačce a všichni vedle mě pili a ta vůně piva, nebo když dám přítelovi pusu a cítím tu chuť alkoholu mě málem srazila na kolena. Naštěstí moje vůle byla silnější a místo piva jsem si šla dát smažený sýr s hranolkama:D ...no zajídat to jídlem taky není pro mladou holku nejlepší řešení... Ale zatím to ničím jiným kompenzovat na oslavách bohužel neumím... snad toněkdy přejde...

Alkohol je strašná věc, ale čím déle jsem bez něj, cítím se být sama sebou. Jsem čím dál víc osoba, která si váží sama sebe a má se ráda.Bylo to jedno z největších rozhodnutí v mém životě na které jsem se připravoval asi 3 roky po psychické stránce a vyplatilo se...

Pročítám tu příspěvky za které Vám mockrát děkuji... I když píšu málokdy jsem s Váma a držím Všem palce!!! Věřím, že pokud si to člověk moc přeje a udělá všechno, co je v jeho silách DOKÁŽE TO!

Já jsem i toho názoru, že nalitá lůza těm nahoře vyhovuje. Lůza si řeší svoje chlastání, dumá nad ptákovinama.

Zajímavé je, že s každou ekonomickou krizí výrazně zlevní chlast. Byl jsem v roce 2008 v Anglii. Tak jak tam během pár měsíců zlevnil chlast bylo nevídané. Vrátil jsem se v 2010 sem a buch. Krize. Dřív Budvar 12 za nějakých 17 až 20 Korun. Dneska není problém za 11 v akci. A akce jsou furt někde.

Ona ta alkoholová kultura v nás je zakořeněná a někdo se sakra stará aby to tak zůstalo. Tot můj dojem.

Ahoj Káťo, ahoj všem,


prave jsem na tebe tento vikend myslel, tak jsem si tvuj prispevek privolal a jsem rad , ze se drzis, to je skvele.

Já to budu mít pristi nedeli presne pul roku co abstinuji, coz znamena, ze jsi stale 6 tydnu po me a to je dobre, neklopytli jsme a uz to tak zustane navzdy.


Vule jak pises muze hodne pomoci ale myslim , ze hlavni pro uspesnou abstinenci je mit spravne sladenou mentalitu s emocema. Nenechat se rozhodit , umet spravne definovat proc prichazi bazeni, v jakych situacich, jak toto eliminovat na minimum, pripadne jak spolehlive zahnat chmurne mnyslenky. To vse nebude az tak o vuli jako o poznani sveho nepritele a zvoleni spravne strategie boje, nauceni se se svou zavislosti zit a vnimat ji jako soucats ale nepustit ke kormidlu.

Nemuzeme se z nasich nemoci vylecit, musime se svou zavislosti zit, tak delejme vse pro to, abychom my byli pany svych tel.


Lemog

Jo jo, něco na tom bude... Nevím jestli je to až o tý lůze, je to spíš o prachách...

Když nebudeme kupovat chlast, klesne výběr spotřební daně a to by byl průser, bylo by míň co rozkrádat. Je to podobný jako s kouřením - stát bojuje proti kouření tím, že nařídí ošklivý krabičky, to je teprve trapas. Vykázali činnost a doufají, že to moc kuřáků neodradí, klesly by příjmy do rozpočtu. Je to vlastně směšné a další důvod, proč nepít a nekouřit...

Každopádně faktem je, že tahle společnost abstinentům moc nepřeje. Je to až nemorální, jak je nám to všude cpáno. Už třeba fakt, že alkohol prodávají nonstop benzínky je zarážející. Ani nás to už nenapadne, protože jsme na to zvyklí, ale co sakra vlastně na benzínce dělá chlast, když pít za volantem se nesmí?

Ale co, tím že je to na každém kroku, jsme aspoň pořád ve střehu, ne? Na všem je třeba najít ten pozitivní úhel pohledu