Alkoholik

Lemogu, fajn, že se držíš. Víš já zpočátku jak začals psát na alkofóru měl pocit, že začínáš mít po gamblerství problém s chlastem, že máš strach, že pudeš ze závislosti do závislosti. Snadno se to překlopí, buď ve střehu, tvá filosofie ja zatím dobrá

Sochař napsal:
Abstinence s rádlem nebo bez rádla, každý to má jinak-na tom se přece shodneme. Taky hlasuju pro zatnutí žabomyších sporů. Osobně mám kategorii nealkopiv, Rádler, Birellu ...v kategorii alkohol. Proč? No asi tu má někdo podobný příběh. Při svých "abstinenčních" pokusech jsem vždy dopadl tak, že jsem si jich pak v hospodě dával 5, 6 a taky je podporoval jointy. Tehdy se mi ještě nechtělo opouštět hospodskou atmosféru. A VŽDY to byl jen krůček k tom dát si pivo, což VŽDY i stalo. Někdo to tak dělá dál, já ne, mám to vyřešený jednou provždy.

Osobně si myslím, že život abstinenta je s hospodou neslučitelný. Nevidím důvod, proč vysedávat v hospodě a dívat se, jak se ostatní opíjejí.

8. dne 8.měsíce směle vykračuji do svého 8. měsíce abstinování. Mimochodem též mám výročí roku, kdy jsem vylezl z lesa. Pamatuji, jak jsem vyhazoval to neskutečné množství flašek do kontejneru a dně kufru jsem našel zapomenutýho B12. Ač mi bylo příšerně, otevřel jsem ho a začal pít. Najednou mi vyvstalo na mysli, proč jsem z toho lesa vylezl. Vylil ho, vyházel zbytek prázdných flašek a vyrazil do Budějc na AT s vidinou toho, že jestli to přežiju, tak se budu snažit tu být s dcerkou a pro dcerku... Ještě dva tahy mě dělily od dne, kdy počítám jako první svého abstinování.

Zpětně čím dál víc nechápu co to všechno bylo. Jinej svět, jinej svět. Přál bych si, aby to bylo za mnou a já mohl žít ten jednoduchý život přinášející nejen dobré, ale i zlé. Ale já vím, že není většího zla než toho zasranýho chlastu.

Včera jsem byl ještě večer nakupovat, aby měla dcerka pěknou svačinu na dnešní příměstský tábor. Po vytočení všech včelstev a medobraní (celkem letos 550 kg) jsem se odměnil litrovkou lažanského moštu jablko+červená řepa (pro neznalé červená řepa je podobný křísitel jater jako ostropestřec). Večer jsem si dal sklenku k posteli a nalíval si tohoto moštu. Ráno jsem vypadl do práce. Přijedu a žena mi vypráví jak malá ráno vstala, a uviděla tu skleničku vedle postele. Prý zbledla a říká: To by mě zajímalo co to ten táta pil. (ve skleničce zůstalo na dně červený mošt ne nepodobný č. vínu) Pak prý uviděla tu flašku od moštu, kouká na to a prý se usmála a říkala: Ale mohl mi taky drobet nechat... To jen tak, abych ukázal jak to ty děti těžce nesou. A to jsem se vždy snažil byl zalezlý, když jsem chlastal. Nehádal se, nebyl násilnický, prostě jsem se snažil být jen zašitý a slopal a slopal...

I takovéhle uvědomění mi pomáhá ten chlast ignorovat, ale coby nepřítele respektovat.

Přeji všem co o abstinování uvažují, aby si šetřili své neprolité dny jeden po druhém. Až jich bude sto, dvěstě, nebude se Vám je chtít utratit za bolehlav nejen těla, ale i duše po propitém dnu, noci, týdne...

Včelař

Pekne napísané. Vidieť, že to máš v hlave dobre zrovnané. Vieš čo chceš. Vieš prečo to chceš. A hlavne niečo aj robíš pre to, aby si to dosiahol. Prajem Ti nech sa Ti aj naďalej darí.

Dcerka tu za mnou též byla, postavili jsem stan, blbli, štípali dříví, koupání v řece, všechno bezva. A pamatuju, jak se přiloudala do pokoje, kde je ohořelá svíčka v flašce od Capitaina Morgana, kterou jsem tu někde vyhrabal a tak jako náhodou a dětsky, přičemž děsně lišácky a prohnaně se optá-Tati a to si vypil sám tu pirátskou flašku anebo s kamarádama?
A já odpovím-Ále prosimtě, to tu je už kolik let, dyť já už ten blbej alkohol už nepiju. Nedělá mi to dobře!
To je dobře!
A zas dem spravovat houpačku nebo něco takovýho.
Pak sem šel do barák a měl šílenou, obrovskou radost.
Tohle za to teda stojí!!!
Kdo ví, ten ví.

Pak jsem tu flašku od Morgana stejně radši vyhodil. Byť byla romanticky zavoskovaná a jakoby pirátská... po tom upozornění mě tenhle suvenýr začal štvát.
A u kontejneru mi zas v hlavě běželo, kolikrát jsem takhle s předsevzetíma vynášel flašky, plechovky, vracel láhve, vyhazoval je do košů, kolikrát s hlavou bolavou jsem si říkal-Hele, měl bys přestat-nebo Sakra, to bylo naposled...nebo Už nikdy!-a tak podobně, tisíckrát nebo desetitisíkrát jsem se přesvědčoval, umiňoval, odhodlával.
Až sem se konečně zasek. A jde to.

Sochař napsal:
Pak jsem tu flašku od Morgana stejně radši vyhodil.

Až sem se konečně zasek. A jde to.

Jsi vzor *inovace myšlení a upgrade-u* v praxi. Skutečně to jde!

Zdravím,
já mám ještě ze začátku abstinence pořád doma minerálky a to Zaječickou hořkou a Šaratici, asi to už bude i prošlé.
Když na mně v začátcích abstinence, ty první týdny došlo bažení, tak mě místo studené sprchy spíše pomáhalo toto.Dát si ze dvě skleničky...(na mě to zabírá okamžitě)))...a už jsem ani nikam do obchodu nedošla i kdybych náhodou chtěla))) Schválně jsem si to kvůli tomu tenkrát koupila.
Je to individuální, ale mě to v první týdny občas pomohlo.
Ale to bylo, už to zase vše vidím jinak, ty začátky byl očistec a to doslovně.

Přeji všem krásný den

Stopka napsal:
Zdravím,
já mám ještě ze začátku abstinence pořád doma minerálky a to Zaječickou hořkou a Šaratici, asi to už bude i prošlé.

Ale to bylo, už to zase vše vidím jinak, ty začátky byl očistec a to doslovně.

Přeji všem krásný den


Stopôčka,

"prošlé" to bude - teprve - až to skutečně "projde"!
(...nebo proběhne?)(...přes/čas?)

(Obě mají hodně minerálů a síry...)
...a celkem spolehlivě "zrychlují krok!"

Pro Ja
přesně tak. To bude teprvá pak prošlé)))