Alkoholik

Tak jsem to nezvládla,nestrácím ale naději a odedneška to zkouším znova.Nejhorší je že bych pořebovala podporu,pochopení,ale přítel se na mě dívá jak na vyvrhele.Je to pro mě dost těžký,když jsem na to sama.Můj problém začal potratem,nepiji denně,ale asi tak jednou za 14 dní.Vždy když se dám po psychycké stránce dopořádku,tak se napiju,nerozumím tomu,ale pořád jako kdybych se trestala.Jsem ráda že sem můžu psát o tom jak se cítím,jak hodně mě je mizerně a nikdo mě nic nevyčítá.Každý je jiný,ale mě by moc pomohlo,kdyby si přítel semnou povídal o tom co mě trápí,ale v klidu ne žádné řvaní a ponižování,slíbil mě že mě pomůže se s toho dostat,že to spolu vzládnem,ale zatím jsem na to sama.Věřím že to vzládnu,když ne sama,tak budu muset navštívit doktora,ale zkusím to ještě jednou bez cizí pomoci.Dám zas vědět jak se mě daří.

jak jsou ty naše příběhy podobné, nechces si o tom treba anonymne psat ? Kdyztak poslu mail.

Alenko že jste to nezvládla,není žádná tragedie a vy se určitě zvednete a půjdete dál.Váš partner to asi taky nezvládá psychicky proto křičí a je nervozní.možná že vám už nevěří.Dokažte mu to a jestli to nezvládnete sama radši vyhledejte odborníka.Hlavu vzhůru.

Za ten e-mail bych byla ráda.Moc mě chybí jen tak anonymně psát o svém problemu,protože tady jsou lidi který si prošly tím co ted prožívám já.

Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Holky, můžete mě napsat, jak vypadal váš alkoholický den? Takový ty dny, kdy jste pily den po dni? Kolik jste toho vypily, kdy jste začaly a jestli jste měly okno, atd?

Ahoj Hani.Ráno jsem šla do práce,po cestě domů nakoupit mezi běžným nákupem lahev vína na kterou jsem se už těšila až si jí večer u telky nebo jiný činnosti otevřu a pak jsem jí vypila s rozkoší a dobrým pocitem šla spát abych ráno vstala do práce,což se mi dařilo bez problémů.často byl i sex bez zábran,to bylo na tom nejhezčí.O víkendu jsem si někdy otevřela lahvinku i dopoledne při vaření,to šlo pak pěkně všechno samo.A popíjela a popíjela.Někdy jsme šli pak večer ke známím nebo na taneček tam už jsem toho vypila víc a neděli jsem prospala.Tak to šlo asi dva roky, když jsem šla na operaci a na předoperačním mi zjistili zvýšené jaterní hodnoty.Na chvilku jsem přestala popíjet,ale to už jsem na sobě cítila nervozitu a těšila jsem se až mi za měsíc játra zregenerujou a budu si moct dát vínko.Pak jsem začala podnikat,dostavily se psychické problémy a já je řešila už ne popíjením,ale pitím občas jsem to proložila něčím tvrdším a když jsem chtěla přestat už to nešlo začaly se dostavovat zmíněné abstáky a konec mojí alkoholický kariéry.

jo a okna jsem neměla neopíjela jsem se do mrtva vždycky jsem byla schopná vstát jít se umejt nebo vykoupat,ale v práci jsem se už na tu lahvinku těšila a ke konci jsem jí už otvírala hned po příchodu domů aniž bych vyndala nákup.Byl to litr většinou, ke konci už dva.

Ivliku, dík za vyčerpávající odpověď, já zkoumám jak jsem na tom byla já, když mě nedělá problémy teď nepít. Já jsem až na světlé vyjímky nevypila nikdy víc než sedmičku vína a absťáky jsem na sobě nepociťovala. Žádné třesy, pocení atd. No nic, jenom, jak tady čtu ty nejrůznější příběhy a osudy, tak přemýšlím a zkoumám jak moc špatně nebo líp na tom jsem. Myslím si, že to v tom průměru tady není až zase tak hrozné. Nechci se ale rozhodně nijak chlácholit.

Nejsem sice „holka" ale taky prispeju.
Jsem typicky hospodsky povalec, doma jsem prakticky nepil, jen kdyz jsem treba dostal nejakou flasku, tak tu jsem vypil, ale ze bych si kupoval piti dom, to me nenapadlo. Ale za to v hospode jsem dokazal vydrzet i cely den, pokud uz bylo doma moc reci, tak jsem dokazal odbehnout "na jedno" i petkrat denne.
Zacal jsem klasicky v sedmnacti na zabavach,sem tam do mrtva, ale jeste to celkem slo. Hodne jsem se rozpil na vojne, bylo to tam dost volne, tak byl cas na hospodu. A po vojne jsem zacal jezdit po stavbach, tzn.kazdy den na pivo,dve,tri...A tehdy jsem zacal ztracet miru.Kdyz jsem zacal, tak jsem nejak nemohl skoncit. A postupne jsem zacal prokladat pivo koralkama. Vetsinou pivo-rezna,pivo rezna.
Tak to trvalo prakticky od 24-25 do 40. Ke konci jsem byl nasrot tak 4x tydne,samozrejme s oknem, prubezne jsem udrzoval hladinku. V praci jsem nepil, ale zbytkac by se asi nasel. Problem jsem si uvedomoval uz tak deset let, pokousel jsem se jit k psychiatrovi, ale kdyz se s clovekem odmita bavit, popr te objedna az tak za 6-8 tydnu, tak pokus o reseni problemu jsem zas utopil v pive. Ke konci jsem casto ztracel doklady, klice a pod., mel jsem to nastaveny tak,ze jsem se musel ukazat vsude, kde to slo a cestou jsem to vzdy ztratil.
V kvetnu 2006 jsem uz usoudil, ze to tak dal nepujde. Ale jak na to. Dal jsem si posledni moznost,zkusim to v AA. Pokud by to nevyslo, tak by uz jen zbyvala lecebna. Ale pomohlo to, doted abstinuji, nedela mi to zadne problemy,na piti nemyslim.A je mi dobre!