Alkoholik

Už nejsem sám mám vás a toho si moc cenim jediny co mě opravdu štve a trha mi to srdce je moje přítelkyně. Prostě si to nenechá vysvětlit ani za boha. Je dost těžký vysvětlit někomu že sem to nebyl Já a že takovej nejsem. Že mám problém a snažím se ho resit to mě dostává až na samy dno tohohle svinstva. Nechci o ni přijít ale asi bude lepší nic neříkat dát tomu čas a možná na to přijde sama. Je to dost smutný a těžký. ....

Když tu střízlivost začneš studovat a začneš žít střízlivej život, zapojíš se třeba tady do té komunity, nebo AA, tak za pár týdnů už Ti bude vyloženě líto se jen kvůli nějaké ptákovina, která by Ti kdykoli v minulosti byla spouštěčem - tím důvodem proč se zmrskat, se ožrat už kvůli tomu, že bys měl začínat úplně od začátku. Já přestal pít po brutálním období a alkohol se mi vyloženě hnusil. Dneska po pěti měsících se cítím báječně jak fyz. tak psychicky. Učím se žít nový život. Strašně mě to baví. Je to paráda, která stojí za těch pár prvních týdnů odříkání. I toto fórum je pro mě důvodem, proč se mi nechce si cokoli s chlastem začínat. Drobet egoisticky bych i drobet chtěl být příkladem, že to jde. Nějakou tu zkušenost mám, tak se tu o ně i snažím podělit.

Toto fórum ovšem funguje jen v případě, že píšu pravdu...

Tak pro mě určitě příklad jsi A na toto fórum jsem se nepřihlásil abych lhal to určitě ne. Píšu sem protoze ten problém mám a snažím se nějakým způsobem vyresit situaci v který se právě nacházím . Chci bojovat. Ne lhat. ..

Já nemám nikoho na mysli. Když to dotáhnež do léčebny, taky si budeš psát deníček. Já si též píšu deníček a píšu si ho tady. Podle mě je všechno ohledně závislosti jen o psychice. Alkohol nám dával zapomenout, ale problémy neřeší a psychika jde dolu. Čím dýl a víc piješ tím je to horší. Dostaneš se do začarovanýho klubu a ač pít chtít nebudeš strašně moc, tak pít budeš, protože jsi dole a dole budeš protože piješ. Tak to jde pořád dokola po spirále, která je ovšem zakroucená směrem do hrobu.
Holku neřeš. Vyřeš sebe a pak řeš baby. Divíš se, že se s Tebou rozešla? Hochu, když budem optimisté, tak máš šanci kolem jednoho procenta, že už pít nebudeš. Vsadil bys na to, kdybys byl na jejím místě? Riskl bys to?

Mám sedmiletou dceru a věř, že si pohlídám aby její potencionální nechlastal jako její táta. Kdyby to nešlo jinak, radši bych mu zakroutil krkem, než aby musela trpět všechen ten hnus, který k chlastajícímu alkoholikovi patří. Podotýkám, že když já chlastal, tak jsem byl zašitej a snažil jsem se, aby mě nikdy neviděla, čím víc jsem pil tím jsem byl uzavřenější do sebe a na nějakou agresivitu jsem neměl ani pomyšlení. Já prostě pil a v tichosti dumal proč to tak dělám. Pil jsem dlouho a pil jsem moc a čím víc jsem pil tím víc jsem nechtěl pít a tím víc jsem se nenáviděl a cíl bádání a dumání proč tomu tak je se vzdaloval. Dneska už to vím, proč jsem pil. Protože jsem byl Č....

To bych asi neriskl. Je to tak nejdřív vyresim sám sebe a pak budu resit ostatní ono by to oboji dohromady asi nešlo to bych u ty flašky sedel hodně brzo. A 1 procento to je sakra málo.

Léčebny maj úspěšnost udávanou kolem 10ti procent. Jaká může být úspěšnost samoléčby? Ikdyž neléčíme se tu zas tak sami. A koukej na to jedno procento pozitivně. Veškerá hodnota naděje vyjádřená procentuálním číslem, která je vyšší než nula je naděje. Stejně jako jsi měl styl života spojený s pitím, můžeš mít styl života spojený se střízlivostí. Je fakt, že být abstinentem je spíš takovej undeground, ale je to fajn.

Už bych se chtěl taky cítit fajn. Zatím je to mizérie. ...

Už jsme to tu psali dřív o tom, jaké máme my alkoholici vlastně štěstí. Vem si, že někdo má smůlu a diagnostikují mu vtěle nějakého prevíta a řeknou mu, máte šanci 1: 100, že se z toho dostanete. Ten člověk ač by strašně chtěl, tak bohužel to nemá ve svých rukách. To my jo! Stačí jen nepít a jsme z toho venku. Co by za to dal ten první za takovouhle možnost. Je to jen v nás. V každém z nás jestli se z toho dostanem, nebo ne. Neexistuje nic jiného co by Tě donutilo chlastat, když Ty nebudeš chtít.

Jachacha, bezvadný, tak to jsi mě, Včelaři, zasáhl přímo na komoru a ne poprvý, díky!
Jasně, nechlastat je dneska spíš underground, to vážně beru a odcházím na lože nejen střízliv ale vyloženě pobaven a nadšen. Dobrou!

Přesně jak říkáš Máme to v rukách. Když se chce všechno jde. Začátky takový situace v který jsem se nebo jsme je asi pro každého stejná. Výčitky apod. Ale věřim ze postupem času to přejde a bude zase líp. Jen musíš chtít. A proto že Já chci udělal sem si takovej plán aktivit protoze užírat se doma fakt nejde. Takže kolo brusle možná zkusím i běhat. Věřim ze se mi určitě udělá líp budu se cítit líp a hlavně uniknu těm špatnejm myšlenkám