Alkoholik

Tak jak se vám daří abstinovat?

Tak zdravím. Já 10 dní fajn. Pak tři dny kiks. Sice málo, ale kiks. Teď zase držím, ale suchej únor to už nebude. A mám chuť a honí se mi hlavou, že to moje popíjení zase tak strašný nebylo, když slyším jak si užívají druzí. Že by myšlení alkoholika?

Já jsem na tom bohužel podobně. Měl jsem 9 měsíců pauzu od alkoholu ale pak jsem se k tomu pomalu vrátil.
Minulý čtvrtek jsme začli pít.
Čtvrtek tak 10 piv.
Pátek to samé a v sobotu do toho přibyla nějaká kořalka. V neděli jsem se udržoval pivem ať není zlé a tím jsem to přesunul na pondělí.
V pondělí místo konce opět udržování takže 6 piv a tři sklenice vína.
V úterý opět od rána udržování takže za celý den asi 14 piv.
Dneska jsem s tím přestal a necítím se vůbec dobře.
No můžu si za to sám.
Nezaživám to poprvé, tak nechápu proč se nepoučím.
Snad to je naposledy.
Minulé jsem sem taky psal a pak jsem to vydržel těch 9 měsíců.
Jinak piju pivo skoro denně 4 až 8 večer.

To jsi dobrý, že jsi vydržel 9 měsíců. Já piju denně láhev až dvě vína.

To jsem sice vydržel, ale pak jsem se k tomu pomalu vrátil. Teď doufám že vydržím díl.

Čaute! Tak mokrej Únor za sebou a trochu jsem si ho přetáhl do března Jak tady psala Lenka tak 2-3 panáky denně nejsou moc, při takové konzumaci bych zřejmě nepřemýšlel ani o tom přestat, ale asi to máme každej jiný a nějak podobně to začalo i u mě - kdysi, když mi bylo -náct tak jsem uměl chodit do hospody na 3 piva pak jít domů, až to skončilo tím, že jsem hospody chodil nejnalitější. Ta opatrnost je na místě i když se jedná jen o relativně "málo".

Bilance za tento týden - pondělí 1 pivo a 0,5l vodky, úterý to stejné, středa jsem dal rekord 0,9l vodky, ve čtvrtek kocovina a tupohlavost a začátek střízlivění. Poznal jsem jak u mě funguje takovou šňůru přetnost - nemůžu další den s kocovinou jít hned na nulu, ale stanovím si limit, kolik toho můžu dát (limit si občas bohužel během dne přizpůsobím), ale čtvrtek i pátek to bylo 1 pivo a placka Vodky. Tudíž dneska jsem se probudil v pohodě a bez nutkání si znovu dát.

On takovej opravdovej zlom mezi alkoholovým požitkářem a alkoholikem je, že když to požitkář přežene, tak jeho cílem je se co nejdřív začít snažit fungovat, kocovinu přetrpí a večer už je OK, ale alkoholik s tou kocovinou nechce bojovat, protože je mu líp, když ji rozpije a po pár pivech a panácích je za hodinu nebo 2 fungující. Po pravdě při takovým rozpití kocoviny se po 2-3 pivech + panácích cítím střízlivej. Jako bych svýmu tělu pár promile dlužil

No každopádně teď se zase neuchlácholit, že je všechno v pohodě a že si za pár dní můžu zase dát.

Venku už je pěkně takže asi zase hurá na kole do práce.

No to přepíjení kocoviny dobře znám, ono není dobré to vysadit naráz, doporučuje se postupně snižovat dávky. Já se celkem držím, dnes odpoledne svižná procházka, večer sedmička bílého na pohodu.

No prave - asi bych to prepijeni kocoviny videl jako prerod v alkoholika Jen se to prepijeni nesmi zvhrnout v prodlouzeni alkoholovyho tahu. Ono si clovek precte, ze alkoholik je clovek, kterej si da kazdej den jedno pivo. To je kravina. Myslim, ze pravidelni rozpijeni kocovin je ta chvile zlomu.

Ahoj,
já jsem dřív pila spíš kvartálně. Přesně jak píšete, přepíjení kocovin je podle mě přerod na alkoholika. Ale to mě vlastně bavilo nejvíc, ráno (třeba už v 5) vylézt pro lahváče a dát si ho ještě v posteli, to bylo to nejlepší na celym pití. Jak se mi ulevilo. Když jsem byla na tahu, zlávdla jsem třeba 8-10 piv. Tvrdej občas, to pak bylo peklo. Když byla kocovina, vypila jsem cokoliv a celkem hodně, klidně lahev tvrdýho, v kocovině mi to chutnalo a už to neopíjelo tolik.

Já jsem taky ten typ, co má po chlastu elán, tvořivou energii a zvládala jsem pracovat. Snad líp než střízlivá. Lidi mi za to vyslovovali obdiv. DDD Taky mi to normálně myslí, jsem taky vysokoškolák a dokážu po chlastu vytvářet hodnoty. Ale pozor, podle mýho pozorování, kvalita jde dolu a dost často si ostatní myslí něco jinýho

Dneska je to přes dva a půl roku co nepiju. Zpětně to vidím jinak. Dneska mám návaly energie a pracovní chuti bez chlastu. Je to jiný, ale stojí mi to za to. S tim chlastem jde člověk do propasti. Je to nevyhnutelný, můžeš si namlouvat co chceš. Někomu to trvá dýl, někdo chlastá celej život a postupně si uplně otráví mozek. Někdo tam spadne rychle. Jistý je, že člověk blbne a síly mu ubývají rychleji. To já nechci, volba je jasná. Hodně zdravu všem bojujícím!

Tak to je taky slusny vykon Mam ted uz 6 dni bez a ono to nechybi, kdyby jen nahodou pak neprisla ta narazova chut. Bojim se, ze prijde zitra pri patku, ale uvidime. Pokud ano tak si to dam az vecer, aby u toho nebyla rodina a abych byl rano v pohode. Nicmene uz me to zase nahlodava. S tou euforii to mam podobne. Kdyz mam hodne nevyrizenych pracovnich veci, do kterych se mi nechce, tak mam elan vsechno vyresit, anebo aspon zacit resit. Vetsinou to ani nepodelam a dokonce mi to pomuze. Jedna se teda nastesti vetsinou o reseni po e-mailu. Kdyz se mi podarilo tech 5 mesicu nepit tak je pravda, ze ta euforie se dostavovala casteji a bylo to fajn, jen jsem si ji nedokazal navodit sam, kdyz byla potreba nejvice, ale to je asi nastaveni psychiky.