Alkoholik

Karolína napsal:
Zaro, super . Hlavně žádné odměny . Já se tedy ničím pochlubit nemůžu.

Kájinko a víš, proč to nejde? Proč si zase neřekneš, kašlu na to, dnes si nic nekoupím? Zkus to, pojď do toho se mnou... Večer místo lahve vína si zajdi do kina na "Zrodila se hvězda", třeba Tě ten film nakopne (slovně řečeno ).

Já, když jsem měla včera večer chutě (a to tu mám doma sedmičku červeného vína, kterou jsem nechala manželovi pro řemeslníka, už dávno ji měl předat a stále tu je), byla jsem hodně na vážkách, zda tu lahev otevřít. Seděla jsem tu sama,v hlavě se střídaly myšlenky pro a proti. Pak jsem si řekla: "Holka, děláš to jen pro sebe, už jsi to vydržela pár dní, vydržíš i teď" a pak, začínala bych zase od nuly a to se mi sakra nechce. Čím bych se tu pak chlubila? .... To teď zlehčuji, ale když vidím, že to vydrželi i tací, co s alkoholem bojovali mnohem víc, tak proč bych to nevydržela i já? Je hodně lehké si to v sobě obhájit, že na tom nejsem ještě tak zle, že se ráno neprobudím s myšlenkou na alkohol a s pocitem, že si musím dát vyprošťováka... Ale stále tu dříme ten strašák, že každý jednou začal pít jen tak, z blbosti, u příležitosti, na oslavě, s přáteli na večírku či zábavě a ne s pocitem, že alkohol potřebuje. Tento pocit se dostavil třeba po x-letech, kdy se pití na oslavách a příležitostech přesunulo i do domácího pití nebo vytváření si důvodu či příležitosti, které jsou potřeba zapít a staly se pravidelností. A než si to člověk uvědomil, už v tom lítal a já to chci zabrzdit ještě před tím, než se vlak rozjede a já nebudu mít sílu ho zastavit. Dělám to pro sebe, ale nejen pro sebe, ale i pro svou rodinu a to za to stojí, ne?

Káji, držím Ti pěstičky, ať v sobě najdeš tu sílu, chuť i motivaci zase přestat pít...

MichalB napsal:
Ja jsem lil denne. Cca 10 piv (12tek). A do prace chodit a "fungovat" nejak slo. CCa 2 roky.

Miši,

to v práci nepoznali, že piješ nebo to nikdo neřešil? To už jsi na tom byl tak zle, že jsi musel pít non-stop? Zatím si tento stav nedokážu představit a ani po něm upřímně netoužím , ale musí to být děs....

Allie napsal:
Twiste, chlastala jsem denně, ty víkendy byly nejdrsnější, pokud nebyly nějaké povinnosti, lila jsem v kuse.

Allie, proč jsi vlastně začala pít? 8 let je dost, ale je fakt, že čas letí... Je fajn, že už nemáš chutě, doufám, že přejdou i mě

Já na sobě vypozorovala, že teď hodně piju kávy, místo 2 si dám 4-5x denně, večer před spaním místo víno si dávám horké mléko s medem ...

Urcite poznali, ale do prace jsem chodil a povinnosti plnil. Pak uz moc ne. Tak jsem byl dvakrat napomenut, at si dam sve veci do poradku, ze neni uz na me spoleh jako drive. Vse bylo samozrejme pravda, opravnene vytky. I pres ten chlast, jsem vedel, ze maji pravdu, ale ja chtel proste lejt a tak jsem lil, az z toho byl vytykaci dopis. A az pak nekdy par mesicu po tom, nastalo ono prepnuti hlave a nepiti do dnesniho dne.

Des to byl. O tom zadna. I ta alkoholova psychoza byl des. Peklo na zemi.
Nektere me skutky me dohaneji do dnes. Holt za vse plati.

MichalB napsal:
Urcite poznali, ale do prace jsem chodil a povinnosti plnil.

A ještě tam pracuješ? Dali Ti druhou šanci?

Po vytykacim dopise jsem tam pracoval dale. Proste vytykaci dopis a bez premii bylo varovani a vstyceny prst. Coz byl od zamestnavatele rozhodne spravny krok. Nemeli jinou moznost, krome toho me vyhodit, ale to nechteli (pro znalosti a zkusenosti).

Zaro. Proč člověk začne pít? Protože alkohol.
Vždycky jsem byla takovej ten člověk, co si rád dá. No, a pak jsem chlastem resila osobni problémy, aby člověk zapomněl a pak jsem zapomínala a zapominala, až jsem málem zapomněla sebe.... a teď se hrabu ven.
Mimochodem taky gratuluju, že si to ustála, zapamatuj si ten dnešní dobry pocit. Je k nezaplacení. Mě zpočátku hodne pomohlo to, že mi bylo strasne blbý sem psát, jak chci přestat, a pak se jít ozrat...

Zaro, díky za podporu ,
to víš, že si říkám, že si dnes nic nekoupím. Ale jedu z práce, představa toho, co vše mně doma čeká a šup, lahev je v košíku. Je to zvyk, ze kterého se těžko vystupuje. Teď se sebou hraju takovou hru, že na dnes, zítra a sobotu si koupím fakt dobrý víno a v neděli začínám znova abstinovat. O víkendu jedem na vandr a taková hrdinka nejsem, abych začala takhle zostra před akcí. Nejsem z těch, co dělají bordel a jdou do mrtvejch, popíjím si v klídku,ale až na dno láhve, ať je to sedma, nebo litr a pak jdu spát. Cítím, jak mi to ovliňuje energii, první týden abstinence jsem taky jela 4-5 kafí, abych vydržela alespoň do 21 hod. Pak jsem najela na mou hyperaktivní vlnu a večer bylo těžký se zastavit. Tak ať se Ti a všem daří zmáknout další večer.

Kájinko,

zase mám chuť, tentokrát jsem v obchodě koupila víno a vím, že tu je... Bojuji s tím, moje chyba...

Ja ťa pochválim a ty si za to kúpiš víno..... Čo na to povedať. Je to Tvoj život. Ty si za neho zodpovedná. Ako sa rozhodneš, tak bude.