Alkoholik

Maruš je mi to líto.Z Vánoc máte strach.Možná je budete trávit sama.Možná tomu tak bude poprvé.Ale věřte mi,že sama nebudete.Spousta lidí se učí tyto i ostatní svátky trávit stejně.At´už z důvodu ztráty,těžké nemoci,rozvodu.Myslím,že s tou nespavostí by jste si neměla zahrávat a zajít za obvodním lékařem,aby vám napsal něco na zklidnění.Trápíte se možná a snažíte se to popírat.Tyto stavy jsou při každém rozloučení.Fyzicky to jde rychle ale psychika se s tím vyrovnává mnohem déle.Uvidíte,že se časem nad tím dokážete sama pousmát.Přála bych vám to.

cituji Marii " Pak mne zaskočil informací, že si našel jinou ženu, která ho z pití vyléčí. S Vánocemi to byla jen komedie.."

Tak tato věta mne pobavila velice..kdyt ho nechte at si najde jinou, ta až zjistí že chlastá ho požene že se za nim bude prášit a to mi věřte dobrou noc a budte ráda že máte klid

Ono to je vždycky těžké.Závislost na alkoholu jednoho z partnerů je vždycky viditelná.Vlastní spoluzávislost na tomto partnerovi?Je nenápadná ale o to větší.

Nedá mi nereagovat na Marii. Jednou jsem na AL ANONU slyšel jednu manželku alkoholika. Takový typický příklad, jedna léčba, druhá léčba, ona mu pořát vše odpouštěla, pořád zachraňovala a pomáhala, až se rozvedli. On ji totiž opustil, našel si barmanku. Potud jsem si říkal, no to se stává, ale když ta žena povídala dál, kde udělala chybu? Co udělala špatně, že ji opustil, proč tolik pil? Prostě ona se trápila a on juchal s barmankou v baru. A tehdy mě poprvé došlo, jaký ten alkohol má sílu, že ničí vše, i ty co nechlastají.
A vánoce? Neměl jsem je rád, když jsem zůstal sám, koukal jsem do svítících oken a myslel si, jak za nima je ta vánoční pohodička, jak se všichni mají rádi a že jen já zůstal sám. Po vystřízlivění a po pár střízlivých vánocích, jsem měl jeden zážitek. Stál jsem asi v deset večer na štědrý den na balkoně a v tom slyším z jednoho okna hádku jako prase. A tehdy mě napadlo, toto jsem záviděl? Michal alkoholik

Vánoce mají být svátky klidu.Tolik lidí je samotných, ale přesto mají hezké Vánoce, váží si toho klidu.Já bych teda nechtěla trávit svátky v hrůze, čekáním, co bude, co vyvede, jak bude opilý....bývám sama, i slzička ukápne, to vzpomínám na prarodiče, rodiče, zemřeli už dávno, čtu si, poslouchám radio, těším se z dárků, je to takové tiché štěstíčko, nevadí mně ta samota.

Jano, poprosila jsem obvodní lékařku o prášky na spaní a tak alespoň několik hodin denně spím a nechodím po předsíni 8 kroků tam a 8 zpátky. Celý život mi dělá problém jedna moje vlastnost a já nevím, jestli je dobrá, nebo špatná. Vychovala mne tak moje babička. Vidím v lidech jenom to dobré a to špatné asi nechci vidět.Idealizuji si všechny ty, které mám ráda a pak se divím. Jsem schopná dát druhému kabát za cenu, že mně bude zima. Nemám pud sebezáchovy. Tahám za tmy starou paní z křoví, kam spadla a vůbec se nepřesvědčím, že zvuky které se ozývají, patří nemocnému a ne nějakému lapkovi.Musím se změnit a začít u sebe. Mít ráda nejem druhé, ale i sebe. Vytiskla jsem si všechny odpovědi a když se začnu litovat, přečtu si je třeba několikrát.Za všechny moc děkuji. Pomohly mi se v té mé situaci orientovat a přestat stavět vzdušné zámky.
Zdraví Marie

Michale, děkuji za podporu. Nemá smysl brečet nad něčím, co nelze ovlivnit a co mne naprosto ničilo. Vždy jsem byla takový pes záchranář, kterému scházel jen ten soudek rumu na krku. Na Štědrý den si připomenu slova o Vašich Vánocím a popisuji svoje minulé. Nevečeřeli jsme, nerozbalili dárky a abych vše zvládla, vzala si prášek na spaní a probudila se druhý den. Budu letos sedět na balkóně, obložím se cukrovím a budu se radovat z klidu a pohody. Přeji Vám krásné Vánoce a pevné zdraví. Marie

Marie, výborně!Mějte se ráda!Myslete na sebe!Nezapomeňte, že být dobrý a blbeček vychází nastejno!Bohužel, ne vždy, ale většinou ano.

No, Marie-klobouk dolů.Berete to za ten nejlepší konec.Gratuluju!Jen tak dále!