Alkoholik

myslím, že dnes jsme se tu hodně posunuly kupředu všehcny...
ta reakce byla původně na andreju - poprvý přiznala svou sebelítost a situaci!!!
ale pro tebe platí též, ale moc te neznám "jsi tu nová?" resp. copa tě trápí? /vim, že chlast, ale myslim konkrétněji/

Dobrý večer všem,
Andreo38, mohu ze zeptat, jestli to ovšem nevadí, z jakého nebo jakých důvodů se bojíte léčby? Třeba se mi podaří ty obavy(podle mého zbytečné)zmírnit. Jestli jde jen o ty obavy resp. o strach z neznámého. Nebo jde o obavu, jestli jsou snad pravdivé nějaké legendy, které se tradují od dob (já tomu říkám Skálova absolutismu, kdy byl pacient-alkoholik vydán na milost a nemilost ošetřujícímu personálu) padesátých..Jde o to ten strach popsat. Nebo máte strach, že nebudete moci pít? Nebo máte obavu, co a jak se změní v době Vaší nepřítomnosti? Nebo se domníváte, že Vaše přítomnost v léčebně je to poslední, co Vás může potkat a ve vaší představě je pobyt v tomto zařízení osobní ztráta důstojnosti?
Já úplně chápu pocity žen, které jsou poprvé konfrontovány jednak společností, která tak urputně netoleruje závislost u žen (a tolik si vynucuje kolektivní chlastání, protože kdo je abstinent, je podezřelý...), jednak samy se sebou, neb naše matky a babičky nám vtloukaly do hlavy, že chlastají pouze prostitutky a odpad společnosti (co s tím sakryš, když nejsem prostitutka ani odpad, jen mám prostě tu zatracenou smůlu, ale kdo mi to uvěří? Když už mi nikdo nevěří?)..Nebo se bojíte konfrontace se svojí minulostí, protože taková konfrontace, když je člověk střízlivý je pro opravdu silné osobnosti - a to Vy zcela jistě jste. Můj názor je ten, že svědomí, pokud se jeden nechová jako úplné čuně, by si tak nemocný člověk neměl tolik brát.
Pokud Je Vám 38 let (jak jsem si možná nesprávně vyvodila z nicku), máte celý život před sebou. A opravdu, věřte ve vyšší moc milá Andreo, a ta vyšší moc Vám dává jedinečnou příležitost překlenout období, než se znovu narodíte do nového krásného života, být jenom sama se sebou. Protože ke znovuzrození je nutné, aby člověk byl sám se sebou a měl čas přehodnotit tu svojí životní trasu. Každý tu šanci nedostane. Vy jste důležitý element na tomto světě.
Osud Vám dává příležitost se zastavit a říci si:
"Tak takhle ne, to není můj cíl, to nechci, to se mi nelíbí ..jdu jinudy..nemohu mít cíl vpředu a jít dozadu, nebo bokem, nebo někam dolů do pekla.."
Byla jste někdy na škole v přírodě? Ano? Léčebna je lepší.
Proč se bojíte, Andreo38 ?

Asi jsem tu nová,asi týden.Jsem přihlášená na tématu:Nesnáším to,ale nemůžu přestat:Ale pročítám si tyto stránky delší dobu a dost mi pomohly.A hlavně ty lidičky co si se mnou píšou a vlastně mě vůbec neznají.Taky jsem se litovala,ale když jsem zjistila,že na tom jiní byli a jsou ještě hůř,tak jsem přestala a raději se sebou něco dělala.

teda radko, ta poslední věta, jdu si jí ihned napsat!!!

a odkud si k nám zabloudila bludičko, napiš nám něco o sobě, ať tě můžem poznat. pokud o to stojíš.

já když jsem sem začala psát, taky mne velmi mile překvapila reakce ostatních žen, které mě ihned přijaly mezi sebe a vlastně...což je nejhustší...ony ti vážně chtějí pomoct!!!

Spousta lidí nechce přestat pít, utečou z léčebny, pak melou nesmysly, lžou o hrůzách, co tam s něma dělali.Mě nakecal doktor, že jedu na měsíc jako do lázní, že doba je jiná, léčba taky.Vyrazila jsem, babka z vesnice, 53 let, do lázní.Lezly mě oči z důlků, šok,narkomani, šlapky, ...rozcvičky, režim.Zuřila jsem, brečela, , balila se domů, ale pak mě to přešlo.Vydržela jsem tam 3 měsíce, když jsem léčbu končila, brečela jsem , že odcházím, a poprvé v životě jsem si sama sobě řekla."Jsi dobrá, konečně jsi něco pro sebe udělala !"Dnes jsem všem v léčebně vděčná, ráda se tam vracím , jen na návštěvu, a jsem moc ráda, že jsem tam šla.Nikdo netouží nás tam buzerovat, ponižovat, jen nám chtějí pomoc.Je to na nemocenku, v jiných státech se většinou platí těžké peníze.Určitě se není čeho bát.

a byla jste některá na detoxu?
mě totiž doktor z drogový poradny napsal, že bych měla jít aspoň na tři tejdny na detox...
ale já si to nemůžu dovolit, posral by se mi tim celej život!

No právě,zbloudila jsem tak jako většina tady.pila jsem asi 2 roky skoro v kuse.Asi tak 1-1,5 litru vína.Nic jiného jsem sice nepila,ale tohle myslím stačilo.Nepila jsem od rána a ani si ráno nedávala vyprošťováky,ale schylovalo se k tomu.Už jsem po ránu byla tak vyklepaná,že jsem se nemohla ani napít.No a tak mi to začalo celé docházet.I když samozřejmně,taky jsem si nalhávala psych.poruchy a pod.Ale musela jsem se podívat pravdě do očí a bylo to jasné.Jsem alkoholička!!!A taky se bojím,no nebojím stydím jít k doktorovi,a tak se s tím peru sama.Zatím úspěšně,dnes je to 30-cátý den co nepiju.Ale vím,není to moc,ale ani málo.Každý den se snad počítá,tak si držme palce.

Na detoxu jsem byla trikrát. Movo, jestliže Vám doktor napsat, že byste měla být tři týdny na detoxu, tak asi měla, protože tři týdny je ta nejminimálnější doba, ve které se organismus malinko vyčistí a kdy je schopen člověk začít přemýšlet jako homo sapiens.
Promiňte, ale musela jsem se zasmát při čtení věty cit.:"...posral by se mi tim celej život!"
Otázka zní: Jaký život? Bezútěšný alkoholický?
Nemohu uvěřit, že tři týdny ve Vašem případě sehrají až tak osudovou, téměř fatální roli.

Ty Movo , jestli nebudeš taky se sebou něco dělat vážně, ten život budeš mít "posraný"jistě.Víš to.

Dnes jsem se konečně odhodlala zajít za svým psychiatrem a něco s tím hnusem dělat. Už se to nedalo vydržet...Neustále lhát sama sobě, ostatním, mít záchvaty paniky a úzkostí, nespat od 1.30 do rána , několikrát denně...Nebylo mi dneska před ním nejlíp. Styděla jsem se, zvlášť , když jsem měla mluvit sama.konečně jsem nelhala, a řekla všechno, tedy v rámci možností.Takže od čtvrtka jdu na antabus, pondělí musím zvládnout, mám práci, to bych nestihla.Všechno jsem napsala své mámě, už jsem nemohla dál, ale tím se nechci litovat. Nikdy nechci zažít den, kdy nemůžete popadnout dech, motá se s Vámi celý svět, nohy máte jako z oceli, a čekáte, až se otevře lékárna pro pitomý rivotril, jehož recept jste nechali na vrátnici nemocnice.
Vyděsilo mě, že mohu umřít, když beru rivotril a k tomu piju, taky , že musím být alespoň dva dny čistá, abych mohla brát antabus- jinak prý skončím na JIP.
Ještě si chci nechat udělat testy na játra a ledviny.
P.S. Hezky se o všem píše, ale pak spadnete na dno. Hlavně nelhat sama sobě.
Držte se a držte mi palce, kvůli mně a dětem.