Alkoholik

On ji sice miloval, stejně jí nerozumněl, až zašel na Al-anon, tam mu to došlo.Ona chodila na AA.Trpěli oba, on nepil.A děti????Dobře, pravdivě natočený.

Nebudu se dál obhajovat, je to neomluvitelné.Přitom zrádné -nejprve to vypadá, jak to bude jednoduché, pak stačí okamžik, a vše je v trapu.Film Když muž miluje ženu končí happy - endem.Pak byl zajímavý film jiný- na jméno herečky si nevzpomenu, hrála v seriálu Krok za krokem.Ve zmíněném filmu hrála matku, alkoholičku,která sotva nakoupila, už v autě z papírového sáčku nasávala...Žila jen se synem, kterému dělala pěknou ostudu, když ji chtěl představit jako tchyni své budoucí ženy.Samozřejmě, že se opila.Ale pak, vyházel všechno, co doma našel -hlavně mezi prádlem a jinými úschovnami. Ona byla nejprve bez sebe, křičela, nadávala, trápila se,bylo jí zle, prosila, než se rozhodla jít na AA.Pak to zvládla. Ale pořád je to jen film.Jsem dost na dně-jak jsem psala-vztah s manželem, absolutně mě nevnímá.Nejsem z těch, kteří by se nekontrolovali, motali se apod.. ale teď jsem si zase bohužel potvrdila, že musím najít něco jiného, stejně tak silného, jako je pití.Milence?Na to jsem srab...Ale myslím, že se musím zbláznit do něčeho jiného...Ani nevíte, jak mě to štve

Andrejko,nebudu psát že je to správné,ale stalo se Vy si to uvědomujete,netrapte se,chce to udělat tlustou čáru a začít znovu.Vy už víte,že s každým uklouznutím jste znovu na začátku ušla jste kus cesty,jdete správným směrem,jen občas zabloudíte,ale Vy se zase vrátíte a najdete tu cestu k cíly.Je trnitá,samej hrbol a záludnosti,ale to světýlko v dálce už pro Vás bliká.Najít si milence?Proč ne.Zkusit by jste to mohla.Kdo nezkusí nepozná. ;)Hlavně ŽIJTE,je to na Vás.

Co se stalo, těžko změníme, je nutné myslet na to, co je, co bude!Nefňukat!Sebelítost je zabiják.Loučím se pro dnešek, opět hlídám, vnuci jsou nějaký veselý, jdu dělat zlou babku, usnu první!

Přiznám se, že jakmile jsem si přečetla v mejlu vaše jméno, paní Líbo, měla jsem strach, nebo spíš respekt.Zdá se ,mi to jako začarovaný kruh- jednou jsi dole, jindy nahoře.Trošku mě uklidnil předchozí příspěvek -najděte si milence.Nejsem z těch ,kteří v tom umějí chodit,ale třeba, poté, co s manželem spolu už řadu měsíců nežijeme,toto mohlo znamenat něco nového.Přiznám se, že jsem již 2x zkoušela přes internet seznámení - dopisování, ale druhý den jsem z toho měla noční můru, a vše zrušila.Je faktem, co vlastně chci?...

Ze mě strach jistě nemusíš mít.Ale znám moc alkoholiků, pomáhám jim, a vidím ty lži, kecy,podrazy, konce.Někdy to unavuje, zlobí.Nejdřív si vyřeš svůj problém s alkoholem, pak pátrej po milenci!Bude to jistě nejlepší.A jen ten film nekončil hapy endem, znám plno alkoholiků, co dokázali přestat pít, žijí krásně, spokojeně.

Než začnu vůbec psát, sbírám myšlenky posledních dní. Nové začátky, Vše bude jiné, nestojí mi za to, abych se trápila, jak mi to mohl udělat?Naučila jsem se vnímat, že si za to můžu jen sama, na nikoho se nevymlouvat.Teď nechci nějaké pokyvování hlavou, ano, chudák, to se jí nedivím...Ale když jsem konečně na tom stupni, řekněme dobrým, proč dělá vše pro to, abych byla na pětce...Snad mi rozumíte.Psala jsem, že jsem byla 14 dní na antbiotikách, bylo to fajn, hlavně proto, že pak se mnou marodila i dcera-11- a my se sblížily.Snad najdu někoho z vás, kdo byl na dobré cestě, ale jediné slovo, věta, mu jeho nový start zničil?Myslím, že to nejsou výmluvy, ale realita. Chcete být těmi, kterými jste byly, ale stačí lusknutí prstem, vy se stáhnete do sebe, a už je tu pochybnost, realita,nejsem tak dobrá, noční můry, pocity konce-nemůžete se nadechnout, a pak, i když´víte, že si ubližujete, jako já, se napijete. Nenávidím se za to.Teorii znám, ale k praxi potřebuju rodinný klid, ale nikoliv absolutní lhostejnost.někdo si řekne, zasloužila si to, chudáci děti,co ještě chce?Psala nám tady, jak byla na dně, pak že je v pohodě a ještě se vztekala- bojovala jsem proti sobě a němu.Čím víc jsem domů chodila včas, tím to bylo horší, čím později chodil on, bylo to jako dárek pro mé děti.Já nechci, abyste si mysleli, že to nezvládám -vlastně to je pravda, ale že leckdy příčinou, spouštějící tohle vše a vytvářející tohle, může být manžel. Píšu jako blázen, takhle dlouho, ale to jen proto, že mi snad někdo dá za pravdu, že jak se Váš stav začal lepšit, byly úsměvy, pohoda, udělal v tichosti - slovy, pohledem něco, co Vás srazilo do kolen.Děje se to jen mně, že když se začínám cítit silnějčí, manžel to vycítí a udělá něco, o čem ví, že to je možnost jak ji ranit?Vím, že budou následovat nadávky, jak si stěžuju, ale, zkuste si žít vedle pana No.1, o němž se ve městě mluví jako o někom, ale sám , dokkonce i přizná, že rodinu dohromady dávat nebude.
Andrea

Je to možné?

Neobjevil se jen dovětek.Pokud žijete s rodiči manžela, je to velice těžké- výchova dětí, jedna kuchyň, ale hlavně nejprve se člověk vkládá do problémů jeho dětí,pak dělá mrtvýho brouka.A pokud se nyní manžel doaadije o důležitých věcech jen s jeho rodiči, či dětmi, je to na hlavu, ne nedivím, se...Spokojeni?
Tak jsem to zas projela...28 Dní byl film, u něhož sem se poznala, až na partnera hlavní hrdinky.Ale byla to romantika, a realita je přeci jen jiná.

A naschvál všem přestaň pít, dokaž, že jsi člověk!, ne opilé hovádko, to je jejich trumf, najdeš důstojnost, sílu, budeš se mít ráda, zvládneš nemožné!

Koukám, že mě většina odpepsala