Alkoholik

Ještě mi to nedá.

Byla tak milá osoba,že mi sama navozovala pocity takové, abych měl nutkání pít. Je to prostě démon. I v bibli je o nich řeč. Jeden výtah jsem zde publikoval. Tak pro ty, kterým to nedošlo, je toto vlastně vysvětlení. (Nezbláznil jsem se )

Navíc, mě taky napadá jedna věc.

Neměli by se lidé o ní dozvědět? Nějak nepřímo? To že je sebedestruktivní ve společnosti je více než jasné. Dluží tři miliony, nic nemá, zničila za několik manžela (je to jeden z těch 12% lidí na planetě, kteří se nechají psychopaty zmanipulovat, a přebírají jejich vzorce chování), je nezodpovědná k ostatním. Málem jsem se také nechal zničit.

Jediné k čemu je zodpovědná je její práce. Ani dítě to s ní údajně nemá jednoduché, když jsou osamoceni.

Sama asi není nebezpečná, ale jede vše jen pro svoji režii. No přečtěte si na tom webu co to je za lidi. Uff. Mám staženou knihu o nich, tak se to budu snažit pochopit. Je mi těch lidí líto. Každopádně, nevím co s tím dál a jak s tím pracovat. Třeba někdo poradí. Zkusím to neřešit, ale je to tak fascinující, že mě ještě nějakou dobu bude trvat, než budu chtít přejít k jinému tématu.

Dobrou noc.

Tomáši, rozhodl jsi se dobře, psycholog ti pomůže, a lásku najdeš, lepší, hodnou, bude dobře.

Myslím, že na to nebude psycholog stačit. Vypadá to na paranoiu.

Dobrý večer.

Opět mám trochu čas napsat.
Nemyslím si, že jsem paranoidní. Nemám stíhy, nemám problém komunikovat s lidmi. Já jsem jen chtěl přijít na kloub tomu, proč jsem pil,co jsem tím ztratil, co jsem tím vlastně získal, jestli vůbec něco a kam jsem to dopracoval.

Zajímalo mě, proč jsem se dostal tak drasticky na dno. A přišel jsem na to. Je pravda, že některé věci řeším trochu moc do hloubky, ale jsem prostě takovej. A podle mě v tomhle směru jinej nebudu.

A pokud mě někdo zneužije jako hračku, chci zjistit proč. Proto jsem to zde vše takto popsal.

Já to zde beru jako náhradu tříměsíční abstinence v léčebně. Tam lidi také nacházejí sami sebe. A já to zde publikuji jak postupuji. Otevřeně.

Našel jsem si práci, která mi dokáže připomenout pravou hodnotu peněz, a protože začínám fakt od začátku, je to sakra makačka. Sám, ve městě, kde nikoho neznáte. Bez noční zábavy. Bez přátel. Někdy je to na pytel. Ale život jde dál a nějak se s tím poperu.

Jen určité lidi si už budu držet od těla ...

Mějte se.

Už se na to asi vykašlu. Jí nechám plavat a budu se zabývat jen sebou. Asi je ten správný čas ...

Pití jsem zde zatím vyřešil a co bude dál je už nad rámec této diskuze.

Děkuji za váš čas.

a na závěr jedna citace z prostředí, kde jsem se poslední roky pohyboval:

mk: Po víceletém setkání s (možná) psychopatickou osobností vidím v komentářích úplně jasně, kdo takovou zkušenost má a kdo (ještě) ne. Nemusíme být jen chudinka snažící se zavděčit svému manipulátorovi. Ale i zralá osobnost začne mít v problematickém vztahu pocit, že přestává rozumět tomu, co se děje. Pak se můžeme snažit to pochopit, změnit, ale protějšek si pořád snaží udržet nadvládu. Protože jen když má situaci ve svých rukou, je schopen dýchat a žít. Jakmile o tuto kontrolu přichází, nasazuje čím dál těžší kalibr a i "normální" člověk začne uvažovat o tom, že je vlastně sám divný. Ale často ještě stále vidíme protějšek pozitivně a snažíme se najít řešení problému.

A pak přijde hranice mezi obětí a silným člověkem. Pokud dokážeme říci "teď už dost" a odejít z toho peklíčka, máme možnost po nějaké době setkávání s "normálními" lidmi vidět, že vyjdeme vlastně s kýmkoli z nich. V tu chvíli je zřejmé, že "z jiného světa" byl dřívější partner a ne my, jak se nás snažil přesvědčit.
Ano. Jestliže nemáme problém vycházet se svým okolím s novým člověkem v našem životě přicházíme o tento pocit souladu, je načase přemýšlet o odchodu. V tu chvíli je třeba se rozhodnout, jestli se poddáme nebo se vrátíme do normálního života.
A to vlastně neplatí jen pro narušené osobnosti

Děkuji své rodině. Svým skutečným přátelům. A Děkuji Lucce, že mi byla oporou. Je čas začít pomáhat ostatním teď z mé strany

Krásný den krásným lidem!!!

Dobrý den, nebo ahoj.

Stav OK.

Byl jsem se dnes podívat tam, kde jsem žil, prošel staré vychozené cesty a jsem rád, že jsem se opět vrátil tam kde jsem nyní. Mohl jsem se zpětně podívat, kde že jsem to vlastně několik let žil.
Mohu říct, že když to teď vidím, je to šílený. Nechápu jak jsem mohl v tomto prostředí pobývat, ba vůbec existovat tak dlouho. Ale co už.


Co se týče chlastu, je to ok a nijak mi nechybí. Co mi však začíná chybět, je jakási má jistota žití.

Začínám již opravdu přemýšlet o tom, že začnu přemýšlet kde se usadit a najít si práci. ... Skutečné zaměstnání.

Mám za sebou psychologa, psychoterapii a mohu říct, že jsem dostal indície, které evokují v mé osobnosti různé závislosti (jejich přesmyk) z jedné do druhé a naopak, apod. Tuto hůl, která mi nahrazuje "prozatím" skrytou potřebu, kterou sebou nesu asi od útlého dětství budeme s mým psychoterapeutem objevovat a zkusíme jí najít. Pak by mohla být šance se stát konečně svobodným člověkem a bude šance opět vnést slunce do mého života.

Mějte se fajn a hezký zbytek víkendu.

Tomáš napsal:
Já jsem jen chtěl přijít na kloub tomu, proč jsem pil


Tomáši, a přišel jsi na to? Otázka totiž podle mě nezní "já jsem začal chlastat", al "PROČ jsem začal chlastat"...
Já totiž nevěřím tomu, že někdo začne pít jen proto, aby se každej den ožral, ale že tím pitím řeší nějaký svoje vnitřní problémy - viz já, deprese. Půl flašky vodky deprese zahnalo spolehlivě, ale pak ty rána, to bych nikomu nepřál... Autem do práce, nervy, jestli mě někde nezastavěj policajti...

Alkoholické geny zdědíš, nemusíš mít žádné problémy, starosti, přesto se staneš alkoholikem.Propadneš alkoholu.