Alkoholik

To nie je mrak....to je Rumburak.

Zdravim všetkych.Angie...ako to zvladaš?ja idem do liečebne...musim - nechce sa mi ...je to lager.Nemam na vyber,no zavislosť ma likviduje.Môj osobny debakel...stale som veril iluzii,že to dám sám.Už mam termin nastupu na PAL.Chcem žiť slušne...bez alkoholu...tak snađ najdem spravnu cestu.p.s. Katka,ako sa dari?si happy?

Tak zas z toho prosím Tě nevycovej! Už to znáš, u Tebe to nebude taková jako léčba šokem, kdy se Ti to tam úplně přehodí a zapadne tam kde má a nebudeš mít pak žádné chutě, ale odpor k alkoholu, zatni sa, pracuj na sobě, věř si a já Ti taky věřím, že to zvládneš! Naučíš se s tím žít, cesta bude h´dně dlouhá, vydrž! Přeju Ti to, hodně štěstí.

Zdenku to je dobre, ze se jdes lecit verim Ti, ze to zvladnes a drzim palce. Konecne zacnes zit. Ja jsem selhala uz v tom par dni litam je to hnus. Musim to co nejdrive zastavit. Mej se a budu na Tebe myslet))

Tady radi pouze nekomu. Me od zacatku vsichni ignorujou. Proc protoze jsem podle nich asi uz trozka. Clovek prestane mit chut abstinovat, kdyz ho uz i alkoholici zavrhujou. Asi jsem uz troska ve 30 letech a jednou nohou v hrobe. Kez bych tam uz lezela a mela klid((((

Ahoj Katko

Místo toho fňukání,jak ti nikdo nechce pomoc, najdi telefon a tady na webu čísla a obvolej léčebny, kde tě co nejrychleji vezmou. Věř mi, že nebudeš litovat. Doma to sama nezvládneš. To už jsi si vyzkoušela.

ladis

Ahoj; zdravim po delsi dobe. Jsem tu 29 dni. Nevim jak dlouho jeste. Mam dost prestupku a pokud nezvladnu nemit dalsi tak by me vyhodili za tyden. Tady je to hrpzne drsne I oproti jinym lecebbnam co rikaji holky. Kdo to nezazil nepochopi. Clovek se pul hodiny mori s rajonem a pak dostane vystrahu za vlas nebo otisk prstu na okne. A chudaci zenske co si musi myslet treba sestkrat denne na leky nebo musi po kazdem jidle hlasit kolik snedly pokud maji podvahu, myslet na druhou veceri polud maji specialni dietu... Psychoterapie tu jsou tak dvalrat do tydne
A lekarska pece taky pokulhava. Starsi pani maji problem treba s chuzi ale musi chodit na dvouhodinovou vychazku. Jedna holka se tri dny kroutila v krecich kvuli brichu a doktor ji jen rekl ze to prejde (nebyl to abstak, proste zazivani). Nebo kdyz ma nekdo uzkosti a pri terapii je resi tak mu reknou ze tady ma resit zavislost a uzkosti jsou az dalsi na rade, az vyleci zavislost. Za by treba nemela potrebu pit kdyby nemela uzkosti, to neresi.
Zdenku, kam jdes jestli to tedy netajis schvalne? A neboj se toho co pisu. Zaprve tahle lecebna je jedna z nejtvrdsich jestli ne uplne nejtvrdsi-a to myslim smrtelne vazne a fakt tu jsou holky co muzou srovnavat treba s peti jinymi. A kluci maji rezim volnejsi. Treba kdyz jdeme na predstaveni tak pred budovou vsichni kouri, jen my ne. Vsechny zenske, treba deprese nebo soudni lecby muzou mit minisukne a vystrihy-my ne.

Ja tu jsem fakt jen kvuli priteli. Ja pit nechci uz. Je to kazdopadne velika zivotni zkusenost. Treba jsem se naucila jednat uplne na rovinu tady mezi holkama. Kdyz neco reknu a nekdo se divne podiva, rovnou se zeptam jestli se neco deje. A zajomave bylo zjisteno ze vsechny si strasne casto spatne neco vylozime a teprve kdyz se zeptame tak zjistime ze to bylo mysleno uplne jinak. Proste:neco mi to dava ale piti se to moc netyka.

Angie jsi dobrá. Držím Ti pěsti. Je dobrý, že už si tolik nestěžuješ, ale jen konstatuješ. Vydrž bude už jen líp.

Dekuju Vcelari. Dnes jedu k doktorovi do prahy, existencni propustka. Po 30 dnech mezi normalnimi lidmi, kteri I me povazuji za normalni a ne za chovance ustavu, jako kdyz jdeme treba se sestrou na vychazku po vsi. Koukam na krajinu co ubiha kolem vlaku a je to proste nadhera. Uvidim svoje pejsky, protoze jsem si v praze nechala casovou rezervu.
V lecebne jsem si zvykla. Hlavne na holky. Nekolikrat jsem od nich slysela, ze I me maji rady. Chci jeste nejaky ten tyden vydrzet, ale pokud dostanu vic jak jeden prestupek do ftvrtka, tak asi pujdu, budu vyloucena. Ze nebudu pit je pro me bez diskuze. To jsem vedela jeste pred nastupem.

Mám Angie z tebe takový pocit, můj názor: Chyba-jsi v léčebně kvůli příteli, ne sobě, nepiješ, nedáš si, klidně vydržíš řadu týdnů, i měsíců. Máš v hlavě otevřená dvířka. Taky sem to tak měl, klidně sem nepil devět měsíců, ale podvědomě jsem cítil, že jednou si zas dám. Ten čas vždycky přišel, mozek to chce, nedá ti to nikdy pokoj. Teď jsem ukotvený, po tom všem se nikdy nechci napít. Jen to hlídám, abych neselhal, někdy musím zabrat víc. Je to vytvořeno hluboko uvnitř mně- to pravé rozhodnutí.

Já prošel jako takovou postupnou změnou psychiky, vnímání sebe, druhých, začal sem svět kolem sebe vidět jinak, začal si všímat jiných věcí dříve pro mně nepodstatných, nějak jsem se jakoby probíral z té části mého propitého života.

No ať se furt neopakuju, tak ať se daří, džím palce