Alkoholik

Ahoj Foxy, jak říkáš je důležité vědět, že ten problém máme, dneska jsem napsal email jednomu psychyatrovi, jestli by si na mě nenašel chvilku, tak jsem zvědaví ja to dopadne, nejsem člověk co by věřil na léčení lidské duše, ale budu se snažit. Nevím kdy si začala s apstinencí, ale je tu ještě Pavel, co začal také jako já včera, věřím tomu, že za půl roku si zde budeme psát, jak je nám bez A fajn a pod.. tak zatím čauky a drž se.

Já jsem pojala už Nový rok jako nealkoholický , takže čaj a džus, a ohňostroj na Petříně kde bylo i pár střízlivých ale povětšinou pěkně navátých lidiček. Tak jsem tam tak stála a koukala na ten nádhernej ohňostroj a byla jsem ráda, že ho vidím nerozmazaně , páč jinak bych tam sotva doklopýtala. Mám to tak že když se napiju už mě nic než ten chlast a bavení nezajímá. Jezdim všude taxikama už abych zase kalila co nejdříve. Je to prostě zlé, domu mě přivedla i policie, někdo neznámý přinesl tašku, někdy jsem postrácela nové věci atd.
Před 13 leti jsem skončila i na ambulanci páč jsem spadla ronou na hlavu. Vím že tohle už nechci nikdy opakovat, a že život je moc krátký a krásný na to abych ho takhle hnojila. Navíc všichni víme co dělat, jen je těžké to dokázat.
Ale myslím že když to dokážem budeme šťastný, a určitě nám dojde že bez A to zvládáme mohem lépe, a možná budeme litovat že jsme to neuděli dřív. Takže pánové jdeme do toho a budeme se držet.
Zavedla jsem si od Nového roku deník, kde si nejspíš budu psát i své pocity a u každého nevého dne, si napíši velké N, jako nealko...

Čauky Foxy, jak říkáš, co nejrychleji k alkoholu a to jinak nez taxy nešlo i kdyby to mělo být jen 500m a jak říkáš pohled střízlivého na opilé je strašný, protože vidíš sama sebe na jeho místě. O všech svých pocitech někde promluv, ať se svým přítelem nebo tady mezi námi a kdyby ti někdo zkoušel vykládat, že ti nevěří atd. tak ho neposlouchej - jde teť o tebe.

Krásný nealko den přeji, neboj do ničeho si kecat nenechám, na to mám svou hlavu. Přítel je pro, páč sám ví jaký dokážu být ródeo. Ale jako v tom počestném smyslu, něco ošklivé jemu bych nikdy neuděla.
Vím že to bude těžké ale mám i přátelé co moc nepijí, asi bych řekla že já byla ta nejvíc kalička, a že já je tahala co nejvíc do rána. I oni říkali že to přeháním a jak jsem nikdy hnusná.
No a co ty povídej jak válčíš?

No k tomu A jsem si přidal ještě kouření a omezit kafe, moje klasika přes den 6-8 káv, 25 někdy i víc cigaret a přez den mám vetčinou práci v palírně na slivovici, kde koštuji jeden kotel i 8x než ho ukončím a kotlů dělávám tak 7-10 za den. No všechno to poctivě plivu, ale stejně ti něco za slinou uvázne a to zrovna pokud nejsem ve svém druhém zaměstnání, které mi na psy. moc nepřidá. Když se konečně dostanu domů, tak na mě čeká unavená žena a dvě divoké kočky ve věku 3,5 rok. a 14 měsíců. Kočky - jeden kocourek a jedna kočička.
A proto budu muset skončit s palírnou i když to bude pro mého zaměstnavatele velké sklamání a začít dělat obchoďáka pro jednu tiskárnu, no jiná možnost nebude. Alkohol mi nechybí spíš bych si zapálil ale když zvládnu jedno tak zvladnu i to druhé. Žena tu na fóru napsala článek, no po jeho přečtení jsem měl pocit, že něco mezi námi zachraňovat je již zbytečné a že manželku vlastně vůbec neznám. Ale pak jsem si uvědomil, že schrnout několik let do deseti vět, nejde a již z minulosti vím, že nějak napsaný výraz nemusí být stejně pochopen. Takže doma zůstávám a pokusím se s tím bojovat společně s šárinkou. Jinak bych chtěl poděkovat Líbě, za její reakci na uvedený článek, já osobně bych dané paní poradil, ať vezme nohy na ramena a utíká co nejdál aspoň tak jsem to v první chvíli z članku vycítil.

Tak ten konec o té paní nevím o co jde . Já jsem s cigárkama zkončila už v červenci díky elektronce. Káfo mám taky moc ráda ale dám tak max. 3. Akorát jsem přestala jíst maso s přesvědčení že živé bytosti baštit fakt nechci, ale to pro mne nebylo ani trošku náročné.
Tak si říkám kdyby to tak šlo i s tím alkoholem. Cigára jsou taky hodně těžká odvykačka, láká to úplně všude, hlavně u mě v práci kde jsou cígo pauzy, ale já na ně nechodím, holt se moc nedozvím no .
Ta palírna bude asi dobrej nápad, ale je fakt když do toho jde člověk na plno, musí se vzdát mnoha věcí, ale myslím že čas to urovná.
Hlavně aby ti to klapalo doma, rodinna je to nejdůležitější co člověk má, ale určitě to musí chtít obě strany, jinak je to těžké.
Mám taky celekem náročnou práci jak psy. tak i fyz. a doma na mě čekaj dva vyhladovělí klucí malej - a velekej, a dva hafani.
Dost se bojím jestli to dokážu, bojím se lákadel a začátku .
Sama jsem zvědavá, a už se moc těším na ten půl rok až si tu napíšem že jsme to dokázali. Hlavně podporu než se něco semele budu fakt potřebovat. To asi všici ne .
Tak hlavu vzhůru bude líp.

Čauky Foxy, jak to de, s tou paní jsem myslel moji reakci na manželčin článek a Líbě jsem poděkoval, že mne hned nezatratila i když ten článek zní hrůzostrašně. Jinak jsem docela v pohodě, dneska jsem vstával už dřív a jsem plnej elánmu na práci, ty tři dny před tím jsem proležel nebo byl s dětmi a hlídal je - žádné velké výkony a v 20.00 spinkat. Dneska jsem měl v noci zřejmě detoxikaci na cigarety, je to přeci už čtvrtý den co nekouřím. Celou noc jsem se budil a prožíval různé sny, o maskovacím psu oblečeném v hejkalovi, co číhá na stromě na vysokou, aby ji ulovil, je zbytečné mluvit. Za to ten druhý sen byl ekcelentní: Byl jsem někdy asi v 18-tém století a začínalo to mým pohřbem, bylo mi 25 let, což mě na jednu stranu potěšilo na druhou jsem byl naštvaný, že jsem v rakvi. Následně se celý průvod vydal na dlouhou cestu, která končila na kopci, kde byla veliká stodola, ve které bylo vytvořeno patro a nachystaná hostina. Všichni se bavili a najednou vypukl požár, ale o tom jsem věděl jenom já. V budově bylo asi cca 80 lidí a to hlavně rodin. No abych to neprodlužoval i když tam bylo několik krásných dojemných scén , tak jsem po chvíli zjistil, že mne vidí jeden voják, jelikož jsem byl v minulosti také u vojska a po mém varování byli všechny děti, ženy i muži zachráněni. No a když mě ráno moje milovaná žena budila, abych odvedl ondráška do školky, odpověděl jsem, že jsem celou noc zachraňoval lidi z hořící stodoly, aby mě nechala chvilku vyspat .
Elektronku mám taky a hodlám ji chvilku používat, no ale myslím, že to kouření bude u mě horší, i když už jsem taky jednou půl roku nekouřil.
Psal jsem jednomu psychyatrovi a popsal mu svoje chování i v minulosti a odpověděl mi, že bude vždy záležet jenom na mě co dokáži.
S manželkou teť dost mluvíme i když s našimi dětmi je to někdy těžké, si na sebe najít chvilku. Ale snad se všechno v dobré obrátí. A co ty jak to dáváš Pavel se zatím neozval, tak předpokládám, že jsme zůstali na startu dva. Vím, když jsem poprvé přestal, tak jsem měl obrovskou potřebu se z toho strašně vykecat a ono bohužel nebývá kde. Rodiče nechtějí vědět, že ti něco takového je a nebo mají nejhrůznější představy. Kamarádi ti řeknou, že přeháníš, že pijou všichni, jelikož kolikrát nechtějí slyšet v čem lítají částečně i oni. Pak ti zbyde manželka, která je většinou naštvaná z dřívějšího tvého tahu a stále tvrdí, aby si šel k doktorovi. Čemuž moc díky mé profesy moc nevěřím, že by to na mě nějak zabralo. S alkoholiky se vidím každou službu, na záchytce jsem byl nepočítaje, jejich životní příběhy slyším stále ve výslechách a vím jak to celé dopadá. Jsou to velmi smutné příběhy, ale po těch letech jsem už imuní pokud nejde o dítě. Prášky nepotřebuji a psycholog nám řekne, že já nejsem stále doma "jelikož máme velkou hypotéku a jedu dvě práce" a na manželku se doma všechno řítí, jelikož je tam s dětmi stále zavřená a je na to sama. Určitě by nám řekl, že by jsme meli dělat věci společně a také odjet sami na víkend na dovolenou. Jó společně - to se řekne, když se konečne dostanu domů, tak manželka jede ještě na brigádu, nebo na nějakou jinou věc. No může to udělat jen jednou v týdnu jinak stejně nebývám doma až večer. A společný víákend by fungoval, kdyby nám fungovaly pořádně babičky. Jenže ty maji tak nějak svůj život a nějak to nefunguje, jenom maminka od manželky si vezme malýho jednou až dvakrát za měsíc.
Sákra to jsem si vylil hlavu.

Ahojky no to jsi mě náhodou skvěle pobavil, prej nechej mě spát zachraňoval jsem lidi celou noc, dobrý hehe.
Já mám taky poslední dvě noci totálně ujetý sny, ale jen se zbudim spocená a nevim, asi to bude tím věčným přemýšlením.
S těma kámošema máš úplně pravdu, fakt řeknou nešil páč pijou taky, a jim je fuk že nám to děla problémy, oni je možná takové nemají, nebo si myslí že to drží na uzdě. Ale na druhou stranu nevíme kolik lidí se na tyto stránky koká, páč hledají též pomoc. Sama jsem to 3 dny pouze četla, i když už v minulosti jsem na nějaké takové už koukala.
Ale ted jsem plně rozhodnutá. Hlavu si klído vylej, budu vylejvat tu svou, a proto tu jsme ne .
Včera mě kámoška už tahala na jedno, že jako po práci, tak jsem jí sdělila jak s tím naložim, a ta teda uznala že na tom něco a že kalím jak dobytek. Můj táta to ví též, řekl že by byl štastnej a splnil se mu sen.
Tak začínám přemýšlet jak to budu vlastně dělat, páč zábava mě baví, asi si budu doma nacvičovat taneční kroky, abych pak nestála někde jak prkno .
Kluci doma jsou tak relativně v klidu, nějak to neřešej, spíš jsem včera měla dotaz - s kým si to prej porád píšu
Ale v pořádku...my máme doma velkou toleranci.
Musím uznat že tohle je moc fajnéé, a když to vydržíme úrčo i účinné.
Děti taky povyrostou a času bude víc, uvidíš já už mám celkem klid, ale zasejc je to horší v tom, že právě mužu víc volného času dát sobě, ale budu s ním muset jinak naložit.

Však odpověď je prostá se Světlanou, Líbou, Davidem a dalšími buď alkoholiky nebo lidmi kteří alkoholici byli i když jednou alkoholik navždy alkoholik. Co deprese ještě nic? nemáš pocit, že si žila zbytečně, co vlastně tady ještě děláš atd..., ták to ať tě ani nenapadne, bo keby to na tebe přišlo schop se a zajdi si raději zaběhat a mysli na svoje blízké. Zítra musím ráno do palírny, no snad to dám, vezmu si sebou vodu na vyplachování pusy, ale stejně to budu muset do budoucna skončit, jen nevím jak to říc šéfovi, dost na mě spoléhá (taky alkoholik), jsme jedna velká rodina a proto asi nemůže sám pálit. Nicméně dokud nebudu zaběhlí v další robotě, tak to budu muset strpět. Ono by to bylo moc jednoduché všechen chlast dát pryč a nikam nechodit. Jih zdaví sever Moravy.

Davide šak ja nejsů z Moravy, musíš hodně očima po mapě země české na sever. . Jo jinak ti gratuluji k nekouření, taky pořádná fuška, ale to patří někam jinam.
A depky mám, ale né že jsem žila zbytečně, já život miluju. Dokážu se radovat z maličkostí, a hlavně mě zachraňují mé výlety do přírody, kde vydechnu a nadechnu. Depky mám jen když jdu pít ale taky potom.
Četla jsem článek od Jamese, a to ty zdravotní promlémy. Studený pot, ale hlavně ty noci po kalbě, motala se mě celej den hlava a občas jsem myslela že spadnu. Jěště dva dny potom jsem umírala, a když se mi ulevilo šla jsem zase. Bojím se bojím až to příjde nějaká akce jak to vydržím, a nemůžu sedět doma, teda jako jo můžu, ale u nás se dějí nenadálé a neplánované věci. Prostě někdo zavolá jestli příjdem někam a my jdem, teda i s přítelem ale ten svou klapku má.
Je teda zajímavé že když vím že někam večer půjdu, nemůžu se dočkat, ale zároveň se mi nechce. Asi se začnu řídit tím druhým správným pocitem, když vím že se nebude pít vůbec nejsem nervozní.
Moc by mě zajímalo co by mě na to napsala Líba. Viděla jsem ten Tv příběh a určitě by mě to potěšilo, a tvrdá slova mě nevadí.
Máma byla též tvrdý alkoholik, a dopadlo jak nejhůř to šlo, ale nechci na to vzpomínat, ani na dětsví a vylévání flašek, a věčné přemlouvání at už nepije, i ted se mi klepou prsty když to píšu.
Doma já absolutně nepiji, ale musím se přiznat že mě synáček spařenou už viděl, a bohužel zažil i maminku s šílenou kocovinou.