Alkoholik

Ahoj Terezko,
jsem ráda, že jsi napsala.

Asi Tě vesmír zastavil, abys nebyla do té práce tak hrr..Já jsem naopak tak zvolnila, až to také není úplně ok, protože jsem se v sobě hrabala tolik, že mi už i psycholožka řekla, že to také není úplně cesta. Takže teď se momentálně - stále učím rovnováze.
Jsou dny, kdy bych mohla skály lámat a pak mám propady, že bych s chutí sáhla po láhvi. To samozřejmě není řešení a nemám chuť se k tomu vracet.

Klidně nám, pokud budeš mít chuť, přispěj nějakými zkušenostmi z terapie.
Pomáhá mi sdílet různé cesty k trvalé střízlivosti.

Přeji brzké zotavení.

Ahoj Jeníku,

asi už jsi v léčebně, dej občas vědět, jak to jde.

Za mě je nejdůležitější najít náplň volného času místo alkoholu. Hodně mi pomáhá vyplavit endorfíny cvičením. Mám i trenérku a makám v posilovně, až se ze mě kouří.

Přeji Ti, ať tam najdeš správný směr, hodně štěstí

pert napsal:
Hlásím krtky v zahradě-kocouři nedostali nažrat a už mám jednoho krta přede dveřma. Až jich tam bude víc, rozbaluju granule

Tady jaro v plném proudu a plno práce, máte zaseto?

Mňa nedostaneš.

Pert:Naučil jsem se to nějak ovládat a hlavně se v hlavě něco změnilo, nevím co, prostě to tam nějak ty kolečka jinak zapadla....

Tereza:Jak píše pert, že by nezvládal chodit za závislými - měla jsem už nekolikrát podobný pocit z častého psaní komentářů do tohoto fóra :-D
Myšleno tak, že čím víc se o tom bavím, tím víc na alkohol myslím...

Ako Terka píše, niekedy je menej viac. To je moja skúsenosť. V začiatkoch čím viac som chcel tým menej za darilo. Až príliš často som sa v sebe vŕtal. 2x do týždňa skupinka v nemonici + 1x klub. Tak som to obmedil. No a po jednom pobyte v nemocnici to zraz šlo. Neviem čo sa stalo. V hlave sa niečo preplo.


K tomu pomáhaniu Perte. Hej, mal som také obdobie. V podstate ma to aj bavilo. Mám niečo odpite v živote. 4 liečenia, cca 15 pobytov na psychiatrii. Chcel som možno nejako poradiť, nejako nasmerovať. To som vtedy chodil na PALku u nás. Covid to zastavil. Doslovne. Mamka mi zomrela na covid. Odvtedy už nikde nikomu nepomáham. Nemám na to chuť ani síly. Občas tu len nazriem a to je všetko. Zhrniem to. Som triezvy, abstinujem. To je tak všetko k môjmu životu teraz.

Jan napsal:
Ahoj, no právě -ja to venku nedokážu -chlast je všude a každý den stačí chvilicka slabá chvilka, sednout na kolo a za 5min. jsem z lahví zpátky.... Už ani nevím co bych vlastně dělal, kdybych nepil!!!- tak dlouho už je alk. součástí každé volné chvíle, kdy si můžu datz...a někdy i když nemůžu... Díky za reakci, přeju ti hodně zdaru v boji a aby si taky měla na vybranou z tou léčbou... Měj se

Keby som začínal abstinovať, chcel by som k tomu niekoho do partie. Napríklad niekde v klubu abstinentov. Je to jednoduchšie, ako byť v tom sám. Každá podpora je fajn.

Tak ještě 4 dny a jde se do Kroměříže na léčbu... Fakt jsem zvedavej jaký to tam bude-posledni roky žiju sám, takže už jen být mezi tolika lidma bude nezvyk.... Na druhou stranu mezi lidma před kterýma nemusím předstírat, že nejsem,,alkáč" -tak doufám, že platí heslo,, Sdílená starost-polovicni starost"

Ahojte všichni,
Terezko doufam, že budeš brzo v pohodě. Janíkovi držim palce.

Moje pozorování za necelých 8 měsíců abstinence. Je mi tak nějak jedno, že to je nahoru dolu, to je s chlastem ještě horší, nečekala jsem zázraky. Uvádim se ale více a více do rovnováhy, zahrnuji všechny aspekty. Jídlo, pohyb, atd. s volným časem nemám problém, jsem věčný student a pořád se přihlašuju na nějaký kurzy, až se musim hlídat, je toho moc kolem mě. Ted mám předsevzetí na jaro vše dotáhnout do konce a zlepšit jídlo.

CO je ovšem pro mne absolutní bomba je, jak mám čistou hlavu a jak dokážu přemýšlet. Jak řeším problémy. A jak jsem o hodně moc psychicky silnější, než za doby pití. Dokážu říct NE. Dokážu se bránit toxickým lidem. To je tedy paráda, za to moc děkuju. Zatím mě nenapadne se o tohle připravit, takže dneska pít nebudu.

Kdyby se tu náhodou mihla Meggie, ozvi se, jak se ti daří.))

Ahoj, děkuju moc... Ještě mi zbyvaj 4 dny do nástupu... A začal jsem též trochu cvičit ať tam nejdu jak ,,troskič" už se asi nedá jinak - nuda, chuť, lenost a závislost jsou pekelná kombinace.... Ještě jednou díky a zabuš i za mě...

Abstinenci zdar!

Přicházím s kulturním okénkem. Teď poslouchám, je to o emocích a o tom být sám sebou. Naše aktuální téma zde:-)

www.youtube.com/watch?v=fM8qtP4IPGM&t=1566s

Krtku, jednou mi dr. Nešpor řekl, že největší pomoc je nepomoct. Někdy ani není síla.

Rachel, čistá hlava, už žádná zmatenost, víc síly na práci i na cvičení, krásný spánek atd. To si musím stále připomínat, abych nezapomněla. Díky

Přeji krásný pátek všem!

Libuško, to přílišné hrabání se v sobě je opravdu kontraproduktivní. Rozumím Ti, protože k tomu taky sklouzávám. Myslím, že máš taky tendence vyřešit všechno nejlépe ihned, ale opravdu je to cesta a ne úkol jednoho dne. To je obzvlášť náročné, pokud si toho člověk zažil na jeden život až příliš. Občas je toho příliš i na jednu terapii, já ještě nemám dost a terapeut už hlásí přestávku. V mém případě mi on dává tu stopku, není možné zůstat sám v sobě celý den, jelikož to samo o sobě může spustit úzkost. A vím, že když je člověk přemýšlivý, tak se to občas těžko vypíná. Já se do sebe nejraději ponořuju před spaním.

A souhlasím s tím, že je nejdůležitější najít náplň volného času. Prostě odvrátit pozornost na něco jiného.

Děkuji za komentář Krtko, aj já si po zkušenostech už myslím, že niekedy je menej viac.

Jeníku, v Kroměříži byl můj otec několikrát. Vlastně se mu tam i líbilo, odpočinul si, poznal nové lidi. ALe nikdy tam nešel s tím, že nebude pít až se vrátí domů. Ani tam nad tím neuvažoval. Zkus využít toho času k přípravě na návrat do reality všedních dnů, ať vyjdeš připraven.

Rachel moc ráda čtu Tvoje postřehy po necelých 8 měsících, je to opravdu něco. Těším se, až taky dokážu říkat lidem NE bez výčitek svědomí

Opatrujte se všichni a držme se!