Alkoholik

Antabus jsem si nechal od doktora napsat ... ale nemělo to moc význam. Bolí z toho žaludek a stejně jsem dával pár pivek i na něj. Jediný efekt byl že jsem zrudl a byl rychleji napitý...

Bendere,
podle mě je antabus opravdu hloupost-akorát si s ním zničíte žaludek.Vy sám víte,co Vám alkoholol způsobil a určitě pořád způsobuje.Je to těžké přestat-nepomůžou Vám špatné jaterní testy?Pro mě to byl vykřičník !!!Bohužel jsem viděla několik mých známých,kteří na špatná játra zemřeli-to nejsou nějaké "reklamní" kecy,to jsou fakta.
A teprve tato fakta mě přiměly ke střízlivosti.Držte se!!!

Heleno,
klidně mi tykej, doufám že ti nevadí že ti já tykám - jsem tak zvyklý .

Po jedné velké akci jsem se lekl a zašel k doktorovi, udělal mi hromadu testů a aspoň po fyzické stránce jsem mladý zdravý muž .

Jak jsem psal, štve mě hlavně že pak nemám zábrany. Možná nejsem v konečné fázi ale jsem dost daleko na to aby mi to vadilo.

Zatím se držím, snažím se dát dohromady. Snad mi to vyjde.

Opakuj si pořád-nic nekupovat,ani kapku,když Tě to rafne skoč na nějakou činnost.Víš,že když tak nebudeš pít tak se to časem spraví,jak u koho,u mně dva tři měsíce,u Tebe možná půl roku.Ten život potom stojí za to,já jsem rád na světě jak nikdy před tím.

Jak do toho budeš padat znova a znova,tak bych začal vážně uvažovat o léčebně.Fakt,aby nebylo příliš pozdě.

A teď to dáš,kurnik zasekni sa plnou silou v hlavě a nedám si nic,nic nic!

Jo to si opakuju, říkám že zatím jsem v pohodě. No díky, snad to nebude trvat půl roku .

Jo já si to poslední dva roky s přestávkama zapisoval,vždycky sem si řek ták,dnes končím a napsal sem si kolik sem toho vypil.Každý den sem si pak udělal v kalendáři čárku že nic.Po páru čárkách sem do toho stejně zas dycky vletěl,snažil jsem se aspoň snížit dávky,tři čtyry rumy týdně,pak 38 piv a otázníky,kdy sem byl na maděru a nic si nepamatuju.Nevím,deníček sem pak při stěhování kdesi zašantročil,těch pokusů to zastavit bylo mrtě.Pak jsem ještě do sebe valil birely,je to blbost,přestalo mně to úplně chutnat až sem toho nechal úplně.

A teď si dávám kofolu lajt k vůli zvýšenému cukru v krvi a ona mně šmakuje,to bych si dřív nikdy nedal

No,nechci být za úchyla,ale když si v současnosti singl,tak zkus třeba dělat TO jestli Ti To vůbec půjde v tomto stavu,ono to jde třeba násilně,aspoň se zbavíš napětí.Člověk potom jak neví z které do které,čí je,co by kdeby,dělá prostě všecko možné,aby se toho zbavil.

Ondra mi svym denickem pripomel me zoufale pokusy o kontrolovane piti a jakysi "konzumacni" prehled v dobe asi pred 10lety,kdy jsem uz nemohla nevidet,ze je nutne nejak zmenit taktiku a zacit sve piti nejak lepe,dukladneji planovat(to mi bylo 25let).Do sveho kapesniho kalendare jsem si delala ke kazdemu dni tecky-1 tecka znamenala minimalni konzumace alkoholu(1-2 sklenicky vina)-to jsem snad za cely rok vyplnila jen 3x.tri tecky znamenali beznou konzumaci ,bez oken,pruseru,trapasu(tech bylo uz mnohem vic) no a pak 4 tecky,kdyz jsem to prehnala a opila se s nejakym tim nevhodnym chovanim(4 tecky prevladaly) a 5 tecek byl totalni pruser-ozrala jako prase(take jich nebylo malo).Urcila jsem si i dny,kdy nebudu pit.Ty predem urcene dny mi casto nevyhovovaly-zrovna,kdyz jsem mela ten abstinencni den se vyskytla uzasna prilezitost se napit a tak jsem ten den vymenila za jiny a kombinovala ,prehazovala.Nakonec to vzdy vyslo pit maximalne 4 dny v tydnu a 3 abstinovat,protoze pokazde,kdyz jsem to prehnala s alkoholem,nemohla jsem se na druhy den na chlast ani podivat,tudiz nepit ten den i ten druhy nebyl vubec problem.Horsi to bylo 3 den bez alkoholu,kdy se telo zotavilo po posledni parbe,to uz zas nebyla sila,ktera by me zastavila...
PO nejakem casu zapisovani a sledovani meho piti jsem usoudila,ze pit na verejnosti pro me neni bezpecne-jakmile mam neomezeny pristup k alkoholu-budu pit dokud se neopiju a neodpadnu(me telo neni nejak zvlast odolne a drinky jsem do sebe klopila znacnou rychlostu a tak jsem k tomu vetsinou nepotrebovala dele,jak nekolik hodin).Nechapala jsem ty alkoholiky,co muzou pit 3 dny v kuse-to by me zabilo,to jsem nikdy neudelala,ani se nikdy rano po tahu nenapila,nikdy se mi neklepaly ruce-tudiz ja prece nemuzu byt alkoholik!!!...
Presedlala jsem tudiz na jinou ,bezpecnejsi metodu-piti doma o samote-s limitovanym mnozstvim alkoholu.Vzdy jsem si koupila na doma jen 1 sedmicku vina-a ono to fungovalo!!!-Teda aspon ma nemocna mysl mi namlouvala,ze takhle je to v poradku-zadne trapasy,nedorozumeni s lidmy,ztraty veci,bliti na wc,flirtovani s muzi a podobne.
Jenze po vypiti te lahve vina jsem stejne nebyla vetsinou lina bezet do vecerky a koupit aspon jeste 2-3silna piva,aby me to uspalo-po te jsem jiz spokojene odpadla,spokojena,jak skvelou metodu jsem na sebe vymyslela.Casem i tato metoda prestavala byt az tak efektivni
To vecne programovani,planovani,kolik,v kolik hodin,bezet jeste pro neco nebo nebezet,premyslet co tentokrat reknu manzelovi,kdyz neusne(strizlivy) na gauci a tudiz nebudu moct pit(pred nim uz jsem pak nepila),no co- nejspis reknu to co vetsinou-ze mi nejak neni dobre a ze si jdu lehnout a pak v loznici upijet,lahev vina(nejakyma sklenickama jsem se nezabyvala) odkladat do skrine a pozorne poslouchat,kdy pujde manzel do loznice spat,abych delala,ze uz spim a on si neceho nevsiml....

Tohle a milion podobnych zazitku( a mnohem horsich,tohle bylo spis usmevne)-to vezeni,do ktereho jsem se sama uzavirala,tuhle potupnou zavislost,nesvobodu,posedlost,tohle uz nechci nikdy zazit.A doufam,ze uz nebudu nikdy muset,to preju nejen sobe,ale i Vam vsem co se o to snazite,pa Marky

Ondro,
zkoušel jsem a moc nepomáhá ale dík za snahu .

Markéto,
měl jsem to stejně, končí to stejně ... co na to říct .

Jsem teď celkem v pohodě a doufám, že to tak i zůstane...

Bendere, jaképak "doufám"?Je to jasné ,ne?Určitě to vydržíš, žádné doufání!!!Jsi o tom přesvědčený, že opravdu chceš!!!!přestat pít?Pomalu blbnout, padat do pekla, ničit se?

Markéto přesně,už NIKDY to nechci zažít.Ale pamatuješ si co bylo před deseti lety docela podrobně,já si to co bylo před víc jak rokem moc nepamutuju.Mám to nějaké zamlžené,vím,že mně hrabalo totálně a bylo to podobné.Měl jsem vypěstovanou závislost,dřív mi nedělalo problém třeba na půl roku z různých důvodů nepít,shodil sem pivní mozol a pak se situace změnila a moh sem si to pivko zase dát.
Všímat sem si začal až se začlo stupňovat množství piva,ve 20 mně stačily dvě dvanáctky a měl sem dost,po několika letech jich bylo osm a nakonec sem začal víc konzumovat tvrdý a rozjelo se to totálně.Po čase flaška rumu a stál jsem na nohách,3x nebo 4x týdně,dny na vzpamatování a asi tak po roce a půl takového pití mně to už došlo úplně.Stavy potom byly taky horší a horší,bylo zle,tlačilo na prsou,vnitřně sem byl na sračky.Další rok snaha to omezit,deníček,přechod zpátky na pivo a nedařilo se to kontrolovat.Koupil sem si tři pivka a pak mně to dostalo,vypad sem z bytu na další,jak sem si lupnul tak už mně to mělo v hrsti.Jednou se mně zadařilo zastavit na měsíc a půl a neprožíval jsem to nějak drasticky.Pak nározky,příležitost a pomalu se to rozjíždělo znova.Ty další pokusy už byly o dost těžší a těžší,bylo čímdál hůř,makal sem to zastavit co mně síly stačily,zmobilizoval sem všecko v sobě,obrovský pud sebezáchovy.

bender,na Tvém místě bych asi zkusil tu léčebnu.Řekni si teď to ještě zkusím úplně naplno a jestli dojde ke zkratu,který neovládneš jak popisuješ tak bych do doho šel.Začni o tom aspoň uvažovat.

Ale už to dáš,zapři se a věř si!