Alkoholik

oN JE V NEJLEPŠÍCH RUKÁCH!CO SE TÝKÁ VÁS,MĚLI BY JSTE SI VŠICHNI ODPOČINOUT,NETRÁPIT SE A HLAVNĚ NEOČEKÁVAT ŽÁDNÉ ZÁZRAKY.ZKLAMÁNÍ POTOM BOLÍ MNOHEM VÍC!SNAŽTE SE ZJISTIT,KDE POBLÍŽ FUNGUJÍ ANONYMNÍ ALKOHOLICI-A ZAJDĚTE SE PODÍVAT.ON SÁM BUDE MUSET PO PROPUŠTĚNÍ ZŘEJMĚ DOCHÁZET NA ANTABUS,BÝT POD LÉKAŘSKÝM DOHLEDEM AMBULATNÍHO LÉKAŘE PSYCHIATRA-A SNAD SE PŘES AA CHYTÍ.V TOM BUDETE MUSET BÝT K NĚMU NEOBLOMNÍ A NEÚPROSNÍ.URČITĚ SE BUDE ŠKUBAT.

Jano, díky za rady. Upřímně ale nevím vůbec co bude dál... Z léčebny se dozvídám velmi nesourodé informace o jeho stavu, který se prý výrazně nelepší. Tedy fyzicky snad je na tom už dobře (= fyzické projevy absťáku jsou pryč), ale podle stručných informací kterých se mi zatím od lékařů dostává je na tom špatně mentálně - prý se zatím nepodařilo ho uvést do reality a obávají se, že tento stav už ani tak nesouvisí s alkoholem, jako s demencí. Prý ani neví, kde je, co je za rok, co se děje - na základě toho mě k němu stále nechtějí pustit, nesmím mu přinést ani žádné osobní věci jako je pyžamo, kartáček na zuby, prostě nic. Proč ho ale v tom případě nepřeřadí na jiné oddělení, když problémem není alkohol a absťák?? Už je tam skoro 14 dní... Začínám z toho mít velmi špatný pocit. Než ho tam odvezli, tak byl při smyslech, nejde mi do hlavy jak je možné že by na tom byl s myšlením teď tak zle. Ono když si představím, že bych se zničehonic probudila v léčebně, přivázaná k posteli, bez osobních věcí, bez kontaktu s rodinou, aniž bych věděla co se mnou vlastně bude - asi bych se z toho zbláznila taky:-( Co jsem se dočetla o deliriu, tak tento stav trvá nejdéle týden, pak pacient už normálně reaguje. Začínám ztrácet nervy z té nejistoty... Dnes odpoledne tam po dohodě s doktorkou jedu, chci od ní osobně slyšet, co mu vlastně je. Nejraději bych viděla i dokumentaci, jaké léky mu dávají, apod.... mám na to ale právo jako rodinný příslušník? Pevně doufám, že mě k němu třeba už i pustí. Nerada bych, aby tam skončil na dobro jako ležák, bez kontaktu s rodinou, bez naděje na cokoli... Jde mi z toho mráz po zádech - jsem jeho dcera a nemám jakoukoli šanci ovlivnit, jestli ho ještě uvidím nebo ne:-(

Jestli mu někde pomůžou, tak jedině tam.Určitě bych nechala návštěvu na lékařích, ta Tvá ho může rozhodit, a Tebe ještě víc.V které nemocnici leží???Vím, že máš strach, bojíš se o tátu, ale věř lékařům, nikdo nechce, aby umřel......

Leo.Chtěla bych uklidnit.Lékaři si musí být jistí,co se týká diagnozy.Co se týká vás,chce to opravdu klid a důvěru k lékařům,kteří se činí co mohou.ČASTO JE ALKOHOL SYMPTOMEM,KTERÝ JE SCHOPEN V PSYCHICE DRUHÉHO SPUSTIT SPOUSTU JINÝCH CHOROB.vAŠEHO OTCE POTŘEBUJÍ LÉKAŘI POUZE SPRÁVNĚ ZDIAGNOSTIKOVAT-COŽ NENÍ LEHKÉ.cO SE TÝKÁ NÁVŠTĚV A KONTAKTŮ-BUDTE TRPĚLIVÁ.oN MÁ OPRAVDU VŠECHNO-NA VÁS JE ABY JSTE SI UMĚLI ODPOČINOUT.NEMUSÍTE SE BÁT JÁ NA DETOXU BYLA VÍCEKRÁT-A ROZEPISOVAT A VYSVĚTLOVAT VEŠKERÉ SLOŽITOSTI TOHOTO ZAŘÍZENÍ SE MI ZDÁ ZBYTEČNÝM MRHÁNÍM SIL.JSOU OPODSTATNĚNÁ,JSOU O TOMN,ŽE VÁŠ BLÍZKÝ JE V NEJLEPŠÍCH RUKÁCH-JEN VY MÁME POCHYBNOSTI A ZBYTEČNĚ SE JIMI TRÁPÍTE!

Jano, Líbo - díky za rady i vaše zkušenosti. Snad máte pravdu - nezbývá nic jiného než se s tím smířit a říkat si, že mu tam pomůžou...Vaše odpovědi mi v tom hodně pomohly. Díky

Leo, táta byl asi na tom moc zle, Detox mu trvá déle, lékaři ví, jak na něj, co s ním, tutově.Taťka je pod dohledem, hlídají ho, pomalounku se bude zlepšovat, oni ví, že mu Tvá návštěva pomůže, ale až bude čas.Věř tomu.Možná mu i to odloučení pomůže, až úplně vystřízlivý, začne chápat normálně, bude i myslet, dojde mu spousta věcí, utekl hrobníkovi z lopaty, nakopne ho to, začne si vážit života, Tebe....možná, že ne, doufejme a přejme mu to,aby se stal abstinentem.Klídek!!!Zbytečně by ho tam nedrželi, jistě ne.

Dobrý den,
můžu se prosím zeptat jak vlastně probíhá léčba? Manžel nastoupil asi před deseti dny do Bílé Vody na tříměsíční léčení, ale zjistil, že bude asi měsíc čekat na přijetí do komunity(nechápu, proč nemohl nastoupit později). Léčba v komunitě zabere ne tři měsíce, ale skoro čtyři, takže sečteno podtrženo - od 20.4. do poloviny září.
To byl první šok. Teď čeká na psychiatrii, kde se skoro celý den nic neděje. Žádná posilovna, tělocvična v rekonstrukci, knihovna 1x týdně,TV ani PC na pokoji nejde, ale přitom se tam celý den s malými přestávkami povalují...nuda, nuda, nuda. Přiznám se, že i já jsem si myslela, že budou zaměstnáni od rána do večera. Je to normální?

Zřejmě bude zatím na Detoxu, a až se dá víc dohromady , přejde na oddělení.Vůbec bych neřešila dobu jeho pobytu v léčebně, co je měsíc proti dalším létům života.Jsou léčebny, kde jsou alkoholici i 6 měsíců.A Vy to nechte posoudit lékaře, rozumí naší nemoci.Důvěřujte jim.

A v léčebně taky nebude určitě jen relaxovat, posilovat, čučet na PC,Tv.Nejede na rekreaci.Má smrtelnou nemoc, bude se léčit!!!!!!!

Já vím, že není na dovolené, ale o čem je teda ta léčba? Denně mi volá a klade tyto otázky. Na zařazení do komunity čeká proto, že tam zatím není volné místo, ale přitom byl objednaný měsíc dopředu. Rozumějte, já ho nechci litovat, ani omlouvat, ale chci pochopit jak léčba probíhá.Mám informace jen od něj.
Pořád si stěžuje, že se o žádnou léčbu vlastně nejedná, že je tam vlastně zbytečně. Nic se tam prý neřeší, jen se tam nudí.