Je to těžké. Život je opravdu někdy dost těžký. A ne jenom pro alkoholiky...
Mě teď trápí, když musí má křehká duše nahlížet na okolí, které se topí, jako ty ve vodce večer co večer. Mé nejbližší pracovní okolí je jedna veliká bolest. Pro mne jako pro alkoholika, který abstinuje je alkoholismus mého šéfa jako očkování den co den. I když ne zrovna příjemné.
Teď, když to vše vidím z druhého břehu, z břehu toho střízlivého je alkoholismus ta nejodpornější choroba duše a osobnosti jako celku, jakou jsem kdy ve své střízlivé podobě mohl zahlédnout a jakou jsem i já sám trpěl. Touhle zákeřnou nemocí ega jsem ubíjel své okolí stejně tak, jako osud teď zrcadlí své zlo směrem ke mě. A panečku, je to běs.
Denně vídat člověka, který nemůže zpět, neoplývá již téměř žádnou slovní zásobou, je zacyklený sám v sobě, je nedisciplinovaný, upnutý pouze na práci a na svou dceru, nesnáší lidi okolo, nesnáší sám sebe, denně trpí, má těžké neurózy, je zlý, má výkyvy nálad, neumí plánovat, vymýšlí si, neustále má panické ataky, je necitlivý anebo přecitlivělý, má rád jen sám sebe, lituje se, má psychopatické sklony k žárlivost, vzteku, podezřívání, nic nedotáhne pořádně dokonce, panovačný, nesamostatný, egoistický, to vše tento nevyspělí človíček vykazuje. A proč? Protože nedává sám sobě a svému mozku šanci se vyvíjet a posouvat se dál. Má iluzorní představu, že nejdůležitější na světě jsou autority, a peníze. Jediná jeho světlá stránka v jeho životě je jeho vymodlená dcera. A přece? Nepřestal pít. Je mi hi líto. Opravdu. Takhle si jeho život projektuji já, samozřejmě, že on si toto vůbec neuvědomuje, anebo je minimálně. Protože sebereflexe je v tomto stavu asi hodně omezená.
Trápí mě to, protože nemá v tuto dobu smysl jakkoliv a cokoliv měnit. Životní a natož pracovní souvislosti v mnoha směrech pro něj vůbec neexistují, na konci směny se denně co denně nemůže dočkat odjezdu domů a z domova je pak kolikrát tak nesmyslně pracovně aktivní, že je to prakticky k ničemu. Protože z něj lezou takové nesmysly, že sám podle sebe již dokážu poznat, že si dal...
Čím víc toho člověka poznávám, tím víc se mi alkohol příčí a tím víc zjišťuji, co lidem bere, a je toho strašně moc.Troufám si říct, že prakticky skoro všechno. Hlavně teda sebe.
A proto, pokud máte někdo sílu se démonu alkoholu postavit, začněte s tím hned teď, než bude pozdě! Život je moc krátký ho celý prožít v iluzi a bolesti.
Mějte se hezky.