Alkoholik

Jasně, že si nemusíš najít mezi áčkařema přátele, jenže většinou najdeš, jsou tam lidi s různými zájmy, různé profese.....špatné je, ten výsměch za recidivu.Já ji nezažila, vím ale, jak je těžká, smutná, a když se někdo s ní tady svěří, schytá to.Já už tu pomohla pár lidem, drží se, to je radost, někomu to vadí fest, kope, já se směju, jsou to tací, co nezvládají pití,a jen anonymně uráží, plivou.Ať!

A. napsal:
Hanko, máte jiný názor a to se tady nesmí. Taková výměna už tu byla několikrát. Je to vždy, když má někdo na věc jiný pohled. Ne škodlivý, ale jiný...

A. Ano, máte pravdu, tak to tady bohužel chodí. To je právě ten důvod, proč mi AA a vše kolem zavání sektou. Ta nepřipouští jiný názor, jinou možnost, jinou cestu. Každý, kdo vysloví jiný názor, je okamžitě osočován, zesměšňován a urážen. A přitom životem vedou tisíce cest, kterými se dojde ke stejnému cíli. Jenže tady se bude tvrdit, že jen ta jedna cesta je ta správná. To mi na tom vadi. Neříkám, že mnoha lidem AA nepomůžou, určitě ano, ale určitě není všespasitelná, jak se tady tvrdí. Tady se nepřipouští žádná jiná alternativa, jen AA. Tak z toho bych osobně měla strach, že má zájem někdo jednu moji závislost vyměnit za jinou, a sice alkohol za AA!

Nikdo nikoho nezrazuje,psychiatr, poradny AT, protialkoholní léčebna,skupinové terapie. Od ničeho takového žádná z nás nezrazovala. Ale promiňte, Vy tu působíte jak "náborář" do AA.

Názory, že abstinovat může člověk sám, jsou zlé, málokdo to dokáže, já nevím o nikom takovém.

Nechápu proč ne?To je demagogie.Mně se to daří čtvrtým rokem a vůbec u toho nijak netrpím.Jde to.A znám i jiné.

Zdravím Káču a Hanku.
Jsem též ta co se bojí AA a vůbec s tím vším vyjít ven.Tak prosím jestli to půjde,tak alespoň pro mne popište jak vy jste se s alkoholem dokázaly porvat.Budu moc ráda.
Mějte krásný den.

Bludi, zkus se zeptat na tohle opravdu odborného lékaře!Ne všichni, co určitou dobu hodně pijí, musí být alkoholici!Těm se přestane lehce!Chvilku jim to chutná, řeší s alkoholem nějaké starosti, jsou ve společnosti, kde je pití normál.....alkoholik si omluvy vymýšlí, věří si, že přestane, až bude chtít on sám, plete se!

Máte Líbo pravdu, jenomže právě Vy, když má někdo problém s pitím hned nasadíte nálepku, že je alkoholik. že má alkoholický mozek, alkoholické myšlení. Psala jste to i Bludičce, jak můžete na dálku poznat, že je alkoholička?Teď říkáte, že to pozná jenom odborník /taky si myslím /. Nerýpu do vás, ale není mi to jasné, třeba mi to osvětlíme, nebo někdo, kdo to chápe.Vždy't i dr. Mlčoch ve svých komentářích v Knize návštěv je s udílením diagnozy alkoholika hooodně opatrný.

Bludičku už znám , i soukromě, její recidivy.....má všechny znaky alkoholika.Poznám to taky, jistě ne na 100%, ale věřte, že alkoholikům pomáhám nejen tady, léta, poznala jsem jich už stovky, možná vím víc, než někteří odborníci s titulem, jistě se nechlubím, netoužím po uznání, život mě vyškolil.Není čím se chlubit.Pár adiktologů, lékařů znám , přátelím se s nimi,víme, co je alkoholismus za hroznou smrtelnou nemoc, jak je těžké přestat pít, jak málo lidí to zvládne.A vím, že to jde.Pevná vůle nestačí.Léčebna mě dala čas , abych si udělala v hlavě jasno, co chci, pít, umřít, nebo abstinovat, žít.V AA jsem se naučila jak žít vedle alkoholu, netrpět , naučila jsem se zvládat alkoholické sny, vše.A to je pomoc, kterou jsem zatím nikde neviděla, o ní neslyšela.Je to velice jednoduchý princip , založený na tom, že abstinující pomáhá svou zkušeností nováčkovi..A viděla jsem lidi, co ten alkohol zvládli, nejlepší motivace.Jsou různé fáze alkoholismu, sem bohužel píší už ti, kteří se blíží ke dnu, což je vážné.

to Bludicka : tak já za sebe už to tu myslím někde i psala... s diagnozou si jsem jistá, mám jí potvrzenou od lékaře, ale znala jsem ji pochopitelně dřív... klasický kcartální typ alkoholika.. nebo chcete-li impulsivní jednání... teď je mi 41, problémové pití začalo kolem 25 roku... intervaly byly různé... tři měsíce až rok.. podotýkám, že se nezkracovyly, byly zcela nahodilé... moje primární diagnoza byla sociální fobie, agoraforie a generovaná úzkost... na tohle jsem si svépomocí naordinovala ten chlast... mám za sebou spoustu větších či menších průšvihů... spoustu několikadenních tahů...
dvě dokončené ústavní léčby, bezpočet recidiv... mám za sebou psychology a psychiatry... taky AA a terapeutické skupiny... antabus... antidepresiva... v současné době jsme asi třetím rokem v pořádku... ano, nepočítám to na dny, nepíšu si to nikam... jednou za čtvrt roku navštívím psychiatra a pár let už beru magrilan, což je jiný obchodní název populárního prozacu... s jinými alkoholiky se nestýkám, ale čtu tohle forum.. mám dobrou práci, spoustu koníčků, kamarádů, můžu si relativně dovolit všechno, po čem toužím... a ano, umím mít radióst z maličkostí a být vděčná právě díky tomu, co jsem zažila... vím, že jsem ohrožená a pokud přijde recidiva, nechám si zase napsat antabus... pro mě je to jistota, že se nenapiju... pro někoho taky ne prostě žiju spokojeně a alkohol jsem ze života vyřadila... jako někoho s kym jsem se nerozešla v dobrým ... to je asi všechno myslim

Přeji Ti to Hanko.Líbí se mě ta věta, že jsi se rozešla s alkoholem v dobrém, což je výborná cesta.Já taky říkám, že alkohol mě neublížil, to jsem já brala tu flašku, já si lila to svinstvo do krku zcela dobrovolně, on je, bude , pořád, ať.Vím, že je silnější než já,a dokud budu chtít žít, nemůžu a ani nechci pít.Nepředstavitelná věc-doživotní abstinence-a jak to jde, výborně, mám daleko lepší život, něž když jsem pila.Kéž bych dokázala přestat dřív!Ty kvartály jsou hnusný v tom, že si člověk myslí, když vydrží měsíce nepít, že určitě není alkoholik.