Alkoholik

Boj je předem prohraný, je nutné se naučit žít vedle alkoholu, který je a bude pořád.

Nebojuji to by mě vyčerpalo ještě víc, alkohol mi nevadí nepotřebuji ho ignorovat. Vím že tu je, a já jsem nemocná - a on mi bude tu nemoc jen podporovat, tak proč s ním bojovat. Je to jako dobrovolně mučit své tělo a hlavně nervy.
Dost jsem přemýšlela nad antidepresivama, pokud člověka dokážou uklidnit a učinit šťastným - nejsme jen tělo a hora masa a kostí. Kde je potom to pravé já....hmmmmm?
Budu zobat prášky - bude vše fajné. Nebudu zobat prášky - budu v depresy protože mi život níčí alkohol?
Moc otázek....proč se to stalo, se snad jednou dozvím

Takhle antidepresiva nefungují. Je to lék jako každý jiný, mají za úkol léčit duši. Ne přinášet štěstí, od toho jsou drogy. Kdybych bral antidepresiva nebudu alkoholik

Nechápu jak léky můžou léčit duši, každý má uvnitř nějaké to jeho Já. Podle mě léčí mozek, žádnou duši, tu si můžeme vyléčit je my - a to změnou myšlení a pohledem na svět.
Každý lék, chlast, droga je chemie - nic víc. duše je snad příroda sama. Tak to chápu já. Pokud to tak není, jsme prostě smrtelníci....co pak? I tak nechci huntovat to nejdražší co má, a to je naše tělo, zdraví je šíleně důležité. Vše jde ruku v ruce, jak přijde bolest fyzická bo psychická je to špatné. Ale nehuntováním se, snad můžu aspoň zvládnout tu fyzickou, pak doufám že i tu psychickou.

Někomu třeba antidepresiva pomáhají, já se bojím všech léků, chci žít bez berliček, oblbování mozku.A život se má žít, nepřežívat pomocí chemie.

Na angínu jsou antibiotika, na psychiku antidepresiva. Jde to vyléčit i bez toho, ovšem taky z toho může být zápal plic resp. blázinec. Tělo huntuje neléčená nemoc. Duše......to je spíš řečnický obrat, nemocná duše je duševní nemoc. Patologický stav duševního zdraví.

Pavli je to jednoduché.Antidepresiva upravují psychiku.Alkoholik ji má narušenou svým pitím.bud´lítá nahoru-je v euforii,nebo letí křivka dolů a je v depresi.Léky pomáhají udržet zdravou rovnováhu,na kterou později může naladit seberegulační systém,pokud zůstal neporušen a funguje.No a proč si připomínat,že jsme alkoholici?Máme alkoholické mozky,které velice rádi dokážou zapomínat na naši nemoc-jen proto aby závislost,naše pití mohlo pokračovat dál.

ahoj, jak se máte všichni tady?
já poslední dobou trpím nějakou divnou únavou, zjistila jsem, že mám tendence před sebe všechno hrnout, a pak se z toho jenom vyčerpaně zklátit, možná to ale dělá i to počasí. Jak mám teď školu, tak chodím na aa méně, no tak dvakrát až třikrát týdně, což si myslím, že je ještě dobré.
ale dnes to na mě nějak hodně padlo, furt si v sobě řeším ještě jeden takový vztah, a není to lehké, i když už je to vlastně skončené, cítím, jak má závislost se vlastně přetavila jenom v jinou,apod.
ale díky střízlivosti se mi najednou život obrátil, a dostávám od vyšší moci (jak praví aa), prostě úžasné a nádherné poklady, vrací se mí věci, o které jsem přišla, třeba možnost si udělat vzdělání (nešlo to sice dokončit na téže škole), ale začala jsem na jiné, podobné...
ale ta únava mi teda dává zabrat, navíc vstávám hodně brzy každý den do práce, tak je to děs, i když tam nejsem tolik hodin

Tady uz "vsichni" nejsou.Ale Lba Ti jiste poradi

Co tak poradit sama, nerýpat.